Takmer dvojhodinový unikátny dokument, ktorý odkrýva súvislosti náboženstiev, 11. septembra, finančných korporácií a ľudí, disponujúcimi určitým skrytým poznaním, nedostupným širokým masám verejnosti, ktorá žije v iluzórnom svete, honosne nazývanom "realita života". S českými titulkami.
"Československo prožívá jedno z nejvýznamnějších a zároveň nejbolestivějších údobí ve své historii. My všichni se nacházíme na skutečném rozcestí. Na jedné straně máme možnost po letech poroby vytvořit opět svobodný stát, zemi prosperující, vlast pro všechny naše občany. Na druhé straně se však můžeme zřítit do propasti zmaru a stát se cizinci ve vlastní zemi, která nám nebude patřit. V tom případě bychom se stali jen pasivními diváky přetváření naší země v přívěsek, v nejlepším případě zábavní centrum Sjednocené Evropy."
Otázka: Niektorí autori tvrdia, že križiacke výpravy, to boli agresívne vojny proti mierumilovnému islamskému svetu. Čo si o tom myslíte vy?
Odpoveď prof. Maddena:
Ťažko je predstaviť si, ako môže niekto, kto skutočne pozná historické zázemie, niečo také tvrdiť. Pôvodný cieľ prvej križiackej výpravy - ako je uvedený v pápežskej výzve a v početných križiackych výsadných listinách - to bola reakcia na agresiu moslimov voči kresťanom na východe a išlo o opätovné získanie území kresťanských vlastníkov, ktoré si medzitým privlastnili moslimovia.
Bitva u Marenga, bezvýznamné italské vesnice nedaleko Alessandrie, začala 14. června 1800. Stáli v ní proti sobě dva význační evropští vojevůdci. První z nich měl však přece jenom lepší pověst a platil přes svůj mladý věk za nepřekonatelného vojenského stratéga. Byl to první konzul Francouzské republiky, tehdy ještě prostý generál Napoleon Bonaparte, který už několik let velel prozatím nepřekonané francouzské republikánské armádě. Jeho protivníkem byl generál rakouské císařské armády Michael Benedikt Melas, houževnatý a uvážlivý muž.
Bonapartův strategický plán pro italskou válečnou kampaň v roce 1800 byl nanejvýš odvážný. Počítal s mimořádným fyzickým i psychickým zatížením vojáků při rychlém a nečekaném vpádu do Itálie, zvláště při překračování horských štítů v Peninských a Leponských Alpách. Horské průsmyky, jimiž Bonapartova vojska ve dvou vlnách prošla, se nacházejí ve výši až 3000 metrů, a to ve Svatobernardském a Svatogotthardském sedle. Bonaparte tedy částečně napodobil Hannibala, ovšem přece jen s tím rozdílem, že Hannibal s sebou při vpádu do Říma netáhl přes zasněžené horské vrcholky těžká děla.
"... raz príde predpovedaný čas, kedy zem bude úplne vyrovnaná, zjednotená a spravodlivá; bude existovať len jediný spôsob života a jediná forma vlády medzi ľuďmi a tí budú hovoriť jediným jazykom a žiť v dokonalom šťastí."
Plutarch
Již dlouho plynou do světových sbírek památky, které znepokojují tím, že nezapadají do představ, jaké máme o naší minulosti. Na tom by nebylo nic tak zarážejícího, pokud by se naše představy na jejich základě měnily. To se však děje jen zřídka.
Na konci 2. světové války Británie vyslala tajnou misi, aby prozkoumala anomální aktivity nedaleko tajné základny v Zemi královny Maud na východě Antarktidy a vyhledala a zničila podzemní nacistický ráj.
Část 3 / 3
Na konci 2. světové války Británie vyslala tajnou misi, aby prozkoumala anomální aktivity nedaleko tajné základny v Zemi královny Maud na východě Antarktidy a vyhledala a zničila podzemní nacistický ráj.
Část 1 / 3
Na konci 2. světové války Británie vyslala tajnou misi, aby prozkoumala anomální aktivity nedaleko tajné základny v Zemi královny Maud na východě Antarktidy a vyhledala a zničila podzemní nacistický ráj.
Část 2 / 3