Záhadný Val obrů

Pátráme po záhadách tisíce kilometrů daleko a leckdy žehráme, jak je nám to všechno nedostupné.

Jednu velmi pěknou a evidentně dostatečně velkou záhadu přitom máme na Slovensku. Pro začátek uvádíme informace shromážděné slovenským badatelem Ing. Jánem Hurníkem. Pokud vím, zatím zůstaly bez ohlasu.

Tak tedy. Na Slovensku existuje stavba, která se nazývá Val obrů. Co je o něm dosud známé?

Umístění
Táhne se od vrchu Sitno (1009 m.n.m.) ve Štiavnickém pohoří dolů na jih přes území obcí Pečenice a Dudince až k řece Ipeĺ. Ing. Hurník předpokládá, že val se táhl i nahoru na sever (přes Žilinu) a nekončil tedy po Sitnem. Pokračoval také dolů na jih, do Maďarska, za řeku Ipeĺ. Jasně rozeznatelné stopy valu jsou na hraniční čáře mezi okresy Levice a Zvolen, která je zakreslena v mapě v každém školním atlase vydaném před rozdělením ČSFR. Na těchto místech jsou prý kameny i spečené dohromady. Další stopy valu jsou údajně vidět v lázeňské obci Dudince (okr. Krupina, východně od Levic) a také v Maďarsku za řekou Ipeĺ. Tyto poslední dvě informace byly získány od dnes již zesnulého obyvatele – pamětníka obce Dudince.

Rozměry

Budeme-li počítat tu nejkratší možnou variantu, tj. trasu Sitno – hranice SR, potom je to vzdušnou čarou 65 km, v reálu asi tak 80 km. Val je patrně značně rozpadlý, ale místy (na hranici mezi okresy Levice a Žiar nad Hronom) dosahoval šířky až 8 metrů, což je tam prý také jasně patrné.

Stáří valu

Ing. Hurník považuje val za prehistorický, který musel stát jež nejpozději kolem roku 5000 př. n. l. (odůvodnění tohoto názoru viz dále). Nejstarší známá zmínka o valu pochází z listiny ze 13. st., kde se val nazývá Fossa giganteum, tedy Val obrů.

Archeologické nálezy

V bezprostředním valu byla zřejmě výrobna kamenných seker a jiných kamenných nástrojů a jejich sklady. To dokládají bohaté nálezy těchto nástrojů v Pečenicích (dokládá toto jméno, že se tam někdy něco peklo nebo speklo?) vyrobených z tamější suroviny a jejich „sklad“ v Malinovci u Santovky. Jsou datovany kolem roku 5000 př. n. l. a přiřazeny k maďarovské kultuře.

Názory odborníků a další prameny

Zmínky o Valu obrů se nacházejí ve vlastivědných sbornících obcí Dudince a Pečenice, něco by snad bylo možné dohledat i v muzeu v Levicích. V Archeologickém ústavu Slovenské akademie věd v Nitře, který Ing. Hurník osobně několikrát navštívil, tamější odborníci o Valu obrů nevěděli a vlastně je ani nezajímal.

Další souvislosti

Valy a zdi byly velmi oblíbeným obraným prostředkem na mnoha místech naší planety. Stačí připomenout velkou čínskou zeď nebo údajnou peruánskou velkou zeď. Ing. Hurník připomíná tyto analogie:

Bible, Starý zákon – zeď (val) egyptských knížat - nikde dosud nebyla objevena. Chtěla jsem uvést přesnou citaci, ale nepodařilo se mi ji ve Starém zákoně najít.

Řecká mytologie - jsou zde zmínky i nějaké blíže neurčené velké zdi, snad mělo jít o obranou zeď mezi Aténami a Pireem. Také dosud neobjevena.

Hérodotos - v souvislosti se Skythy uvádí, že existoval „val slepců“, který postavili zajatci oslepení proto, aby nemohli utéct.

Teorie Ing. Hurníka

Základním kamenem této teorie je fakt, že zprávy o nejstarších dějinách lidstva se dochovaly na Islandě v podobě pradávných zpěvů eddy. Staroislandštinu, ve které jsou zapsány, považuje za pozůstatek hypotetického prajazyku lidstva, kterému je také velmi blízká slovenština (ne-li mu ještě nakonec ještě bližší než staroislandština). Ing. Hurník předpokládá, že děje a příběhy Eddy se odehrály v prostoru dnešního Slovenska a hymnické zpěvy se dostaly na Island (a dál) tehdy, když původní obyvatelé museli svoji původní vlast opustit. To se stalo ještě v době, kdy u nich neproběhla neolitická revoluce, neboť staroislandština nezná žádné agronomické termíny. Muselo tedy být ještě před rokem 5000 př.n.l., když už je na Slovensko doloženo polnohospodářství. Val obrů, o němž se v Eddě vypráví, je tedy starý nejméně 7000 let. V Eddě, konkrétně v písni o Vaftrudnim, se totiž píše: „Vingrid je val, kde budou bojovat Surtr a (což je obr) a bohové, sto měří mil každým směrem…“ Ing. Hurník z toho dovozuje, že val skutečně postavili obři, kteří kdysi dávno, v době, kdy se odehrávaly příběhy Eddy, na Slovensku skutečně žili.

Jakkoliv to může znít těžko uvěřitelně, některé současné názvy se dají připojit k těm z Eddy kupodivu dobře. Severním hraničním bodem byla vstupní brána do „země obrů“ jménem Varinsfjord – dnešní Varín, val potom pokračoval na Sitno a na jíh až do Šáhů, dříve nazývaných Saag (v Eddě Sagafjord).

A jsou zde ještě další pozoruhodné „záchytné body“- Obr Surtr žil v „zemí ohně“, odkud měl vzejít oheň, který zničí celý svět. Krajina připomínající svým charakterem Yellowstone kdysi existovala východně od Levic. Pozůstatek dřívější živější sopečné činnosti jsou tamější teplé prameny, kromě jiného i v Dudinci. Konec konců, i Val obrů je údajně poznamenán ohněm, který, alespoň místy, spekl jeho kameny. Zajímavé jsou také četné eddické zmínky o kamenných sekerách jako předmětu tehdejšího obchodu. I to odpovídá nedalekým archeologckým nálezům.

Ing Hurník svůj obsáhlý rozbor uzavírá konstatováním, že slovenský Val obrů je prvním stavebním dílem opsaným v literatuře a že je starší než egyptské pyramidy. Přistoupíme-li na jeho argumenty, můžeme připustit, že je starší než 7. tis. let. Vzhledem k nejisté dataci egyptských pyramid je však obtížné tvrdit, která z obou těchto památek je starší.

Jako poslední důkaz správnosti své teorie uvádí Ing. Hurník fakt, že na Slovensku byly skutečně objeveny pozůstatky obrů, a to u řeky Ipeĺ u Želovců (u Velkého Krtíše). Dokládá to citací knihy Pavla Dvořáka: Odkryté dějiny – Dávnoveké Slovensko, str. 205: „Odkrývali další hroby, jeden za druhým a v nich desítky obrovitých mužů, nejedna z koster měřila 205 cm.“ Bojovníci byli pohřbeni v plné zbroji a se zbraněmi. Nejmladšímu z nich nebylo víc než pět let. Ve většině hrobů byly pohřbeny ženy. Oficiální věda datuje (nejspíše velmi pravděpodobně) tyto nálezy do 7-8. st. n. l. Encyklopedie archeologie uvádí, že to je druhé největší pohřebiště z avarské doby na Slovensku. Osada, ke které patřilo, byla opatrně osadou strážní. O mimořádně vysokém vzrůstu „strážců“ se encyklopedie ale nezmiňuje. Proč také tak neobvyklo informací zatěžovat odborné dílo, že. Připustit, že tito strážci a případně i současní slovenští basketbalisté, případně tamější „junáci urostlí jako tatranské jedle“ mohou být potomky dávných obrů, někdejších stavitelů Valu obrů, je pouze otázkou jedné odvážnější spekulace.

O těchto neobvyklých hypotézách a spekulacích můžeme diskutovat třeba donekonečna. Nic to však nemění na tom základním faktu. Na Slovensku existuje jistá záhadná stavba, o které nevíme téměř nic.

Zdroj článku : www.ufo.sk



Článok je v sekcií - Záhady a Paranormálne javy / Nezaradené