Výtah z knihy Dzyan - uvedený jako předmluva Pojednání o kosmickém ohni


(séria článkov venovaná Alice Ann Bailey)

O Knize Dzyan bylo jistě mnoho napsáno a ještě více řečeno. V prostředí esoterického světa na toto téma panují různé a mnohdy protikladné názory a pohledy. Kniha Dzyan prý fyzikálně nikdy neexistovala a ani neexistuje. Podle celé řady zasvěcenců jde o speciálně energo-informační pole do kterého lze vstoupit pouze po předchozí speciálním tréninku pod dohledem zasvěcených osob. Takový trénink prý svého času podstoupila i Helena Petrovna Blavatská v době kdy pobývala v Himalájích. Zde je výtah jistých částí tohoto systému (míněno Kniha Dzyan) z úvodních pasáží obsáhlého a zcela ojedinělého esoterického díla od Alice A. Bailey "Pojednání o kosmickém ohni". Jak sami za chvíli zjistíte jsou jednotlivé pasáže psány poměrně těžkým způsobem jelikož velmi bohatě využívají různé aformismy a analogie. Takže čtenář se prostě musí naučit umět převádět takto formované informace do kalsického intelektuálního jazyka...



STANCA I.

Stanca, to je zastavení či výběr ( výtah, výluh) z uvedené knihy Dzian, který není úplný. Tato kniha není v žádné knihovně. H.P.Blavatská se s ní seznámila za svého pobytu v Tibetu a Indii.

Tajemství Ohně leží skryté ve dvou písmenech Posvátného slova. Tajemství života je ukryto uvnitř srdce. Když nižší bod vibruje, když posvátný trojúhelník září, když bod, střední centrum a vrchol hoří podobně, tehdy 2 trojúhelníky, velký a menší se slévají do jednoho plamene, který povzbuzuje Celek.



STANCA II.

„AUM“ - řekl Mocný a pronesl slovo. Sedmeré vlny hmoty se šířily a projevily se v různorodých formách. Každá zaujala svoje místo, každá ve stanovené sféře. Čekaly, aby posvátný tok vešel a naplnil je. Budovatelé odpověděli na posvátný zvuk. V hudebním souzvuku se dali do práce. Budovali v mnoha sférách, ale začínali od sféry třetí. Tam byl jejich plán s tam se jejich práce počala. Vybudovali obal ÁTMA a spojili jej s jeho Prvotním.

„AUM“ - řekl Mocný. „Ať se nyní práce posunuje, ať budovatelé vzduchu pokračují podle plánu.“

DÉVA - VLADYKA a Budovatelé plánu vzduchu zapracovali s formami v té sféře, která přísluší v tom nejdůležitějším jejich sféře. Oni pracovali společně, každý ve skupině, která mu byla přidělena. Formy (tvary) rychle rostly pod jejich rukama.

Posvátný plán sjednocení - čtvrtý velký plán se stal tou sférou uvnitř velkého kruhu (kola)a tím označil cíl pro člověka.

„AUM“ - řekl Mocný. On vydechl zaměření (směr) pátého plánu, kterým je hořící obloha, místo setkání pro oheň. V tu dobu kosmická nota zazněla uspořádaným zvukem. Oheň uvnitř, oheň zvenčí se setkal s ohněm vycházejícím. Ochránci kosmického ohně, DÉVOVÉ FOHATICKÉHO TEPLA sledovali formy, které zůstávaly bezforemné a čekající na časový okamžik.

Budovatelé menšího stupně, DÉVOVÉ pracující s materií (hmotou) přijali formy. Ony povstaly ze čtvrtého řádu. Na trojných úrovních v naprostém tichu přebývaly formy. Vibrovaly, odvolávaly se na zdroj, ale zůstávaly neužitečné a neobydlené.

„AUM“ - řekl Mocný. „Ať se také zjeví vody.“ Budovatelé vodní sféry, obyvatelé vláhy vytvořili formy, které se soustřeďují, pohybují a rozvíjejí v království VARUNY. Ony vyrůstaly a množily se . Ony se pohybovaly v postupném toku. Každý odliv kosmického pohybu zvětšoval nekonečný tok. Bylo vidět čeření forem.

„AUM“ - řekl Mocný. „Ať se Budovatelé zajímají o hmotu.“ Tavba ztuhla. Byly vybudovány pevné formy. Povrchová kůra vychladla. Kameny ztuhly. Tvůrci pracovali v rachotu (hřmění) vytvářejíc formy MÁJI. Když kamenné vrstvy byly hotové, byla práce dovršena (ukončena). Tvůrci nižšího stupně se objevili, protože jejich práce byla zakončena. Mezi tím z kamenných vrstev vystoupila krytina. Tvůrci druhého souhlasili s tím, že je práce ukončena. První a druhý na vycházející cestě přebývali ve čtveré (čtyřnásobné) formě. Vnitřních pět bylo v jakési míře viditelných těmi, jejichž pohled byl pronikavý.

„AUM“ - řekl Mocný a nasál SVŮJ DECH. Jiskra uvnitř usídleného třetího přiměla k dalšímu růstu. Tvůrci nižších forem manipulovali s hustší Majou, sjednotili svoji produkci s formami vytvořenými vodními tvůrci. Hmota a voda se spojily a časem utvořily Třetí. Tak pokračovalo stoupání. Tvůrci pracovali společně. Pozvali si ochránce Ohnivé zóny.

Hmota a voda se smísily s Ohněm, vnitřní jiskra ve formě promíchala všechno dohromady.

Mocný pohlédl dolů. Formy jím byly uznány a schváleny. Byla předána výzva o Velikém Světě. A On znovu nasál zvuk. Ten vynesl na vyšší úrovně slabou jiskru světla. Druhý tón zazněl - zvuk kosmického ohně skrytého v synech MANASU. Oni se obraceli k Prvotnímu. Nižší čtvero, vyšší třetí a kosmický pátý se setkali na velikém vdechu. Ještě obal byl vytvořen.



STANCA III.

Veliké kolo se otočilo kolem sebe. 7 menších kol se vrhlo do bytí. Ona kola rotují, podobná své hmotě, uvnitř a dopředu. Všechno úplné bylo.

Kola byla různá, ale ve sjednocení byla JEDNÍM. Při rotaci velkého kola vystoupil vnitřní oheň. Ten vyzval k životu první kolo. Ono se zatočilo. Vzplály miliony ohňů. Kvalita hudby zhoustla, ale forma nebyla. Synové Boha se zvedli, zhodnotili hloubku PLAMENE, z jeho srdce vzali posvátný KÁMEN OHNĚ a přešli k následujícímu. Stále rotující velké kolo zapustilo druhé. Znovu vystoupil plamen, vzal do svého srdce Kámen a prodloužil se návrat (zpětný chod). Synové Boha se znovu zvedli a hledali uvnitř plamenů. „Forma neuspokojuje“ - řekli oni -„vyndáme ji z ohně“.

Velké Kolo rychleji rotovalo, plamen se stával bílo-modrým. Synové Boha se znovu sestoupili a menší kolo se zatočilo. Po 7 obratech, 7x vzrostl žár. Ještě více zatvrdla neforemná masa a hlouběji se ponořoval Kámen. Do srdce nejskrytějšího ohně došel Posvěcený Kámen. V ten okamžik byla práce lépe splněna a produkt byl dokonalejší. Na sedmé otáčce třetí kolo vrátilo Kámen. Trojitá forma, růžová barva a sedminásobný věčný princip.

Z velkého Kola, z nebeské klenby se narodilo menší kolo, celkem již čtvrté. Věčné LCHA (Bůh) pohlédlo dolů a synové Boha vystoupili. Dolů, do nejtajnějšího bodu Smrti vhodili posvátný Kámen. Sklidili bouřlivý potlesk Čóhanů.(Pán, Mistr, adept 6.zasvěcení). Práce dosáhla rotujícího bodu. Z propasti vnější tmy vytáhli Kámen již poloprůzračný a růžovo bledě modré barvy. Rotace pátého kola a jeho činnost na Kameni zapracovala, udělaly ho ještě užitečnějším. S příměsí žlutého odstínu, oranžový vnitřní oheň, nakonec žluté, růžové a bledě modré a něžné tóny. Tak čtyři kola společně s velkým kolem pracovala nad Kamenem pokud všichni synové Boží neprohlásili : „Práce je hotová.“



STANCA IV.

Při 5.obratu velkého Kola byla ustanovena doba plynutí. Menší kolo se ozývá na tuto 5.velkou otáčku, prošlo přes cyklus a zůstalo v klidu. Menší kola vystupují a analogicky dělají svoji práci. Velké Kolo sbírá zpět vyzařující jiskry. Patero se zabývalo touto prací, menší dva oddělovali detaily. Kámen si vzal oheň, on se pak loučil plamenem. Vnější obal nevyhověl potřebám pokud šesté kolo a také sedmé nepropustily obal přes svoje ohně. Synové Boží vyšli ze svého zdroje, pohlédli na sedmerou práci a zjistili, že je výborná. Kámen byl zanechán.
Ve dvojnásobném návratu se zvedlo velké Kolo. Čtvrtý Vladyka z Velkých Dvanácti prověřil práci sedmeronásobného ohně. „Nehodí se“ - řekl on. „Dej tento Kámen do Kola, které započalo rotaci.

Vladykové velkých Sedmi ponořili kámen dovnitř pohybujícího se kola. Vladykové velkých pátého a šestého také ponořili svůj kámen.

V ohni, hluboko v nejtajnější sféře zatím kroužilo v prostoru velké Kolo, které neslo menších sedm a všechna se slila dohromady. Čtvrtý, pátý a šestý se spojili, slili, smíchali.

EON se dovršil, práce byla vykonána. Hvězdy stály tiše. Věční křikli do nejsvatějšího nebe: „Ukažte práci, postavte Kameny.“

A podívejte se, kameny byly JEDNÍM.



STANCA V.

V tomto manvantaristickém okamžiku (období činnosti), který očekávaly všechny TRIADY, nastal čas označující slavnostní bod sjednocení, docílený včas - a podívejte se, práce byla vykonána.

Čas, který tisíciletí očekávalo 7 skupin PURUŠ (Puruša je duchovní JÁ, obyvatel města čili těla-pozn.překladatele) a každá skupina vibrovala na zvuku slova usilujíc o připojení moci, ten čas prošel v okamžiku - a hele, práce se vyplnila.

První stupeň, v hlasitém souhlasu zjistil, že čas je příznivý a vydal trojnásobnému notu trojitým rozkazem. Echo dosáhlo cíle. Tuto notu třikrát vydávali. V netrpělivosti sféra bleděmodrého pocítila vibraci a odpověděla, vzchopila se a pospíchala na zavolání.

Druhá, moudře vytrvalá, když slyšela volání té První, věděla že přišel čas a pochopila zvuk na 4.notě. Tato čtyřnásobná salva opsala kruh stupnice sfér. A znovu byl vydán tento zvuk. Třikrát zazvučela nota probíjejíc se skrze nebesa. Po třetí intonaci přišla odpověď na vyzvání. Ozval se starodávný POČÁTEČNÍ a vibroval jako souzvučný klíč. Bleděmodré odpovědělo hustému ozývajíc se na potřebu.

Třepetající sféra uslyšela, jak si 3.vzala notu a pronikavě ji vydávala - jasně zvonivý akord udeřil do uší Pozorovatele Plamenů. Vladykové PLAMENE se zvedli a připravili se. To byl čas řešení. Sedm VLADYKů ze sedmi sfér napjatě pozorovalo výsledek.

Veliký Vladyka 4.sféry čekal nástup. Nižší bylo připraveno, horní bylo ponecháno a Velcí páté čekali okamžik sjednocení stejného. Vznesla se nota základního založení. HLUBOKÉ odpovědělo hlubokému. Paterý akord očekával odpověď od Těch, jejichž čas nastal.

Prostranství mezi sférami se stalo temnější. Zazářily dvě koule. Třicet pět svatých zjistilo, že je vzdálenost správná, vzplanuli jako oblast středového ohně, a podívejte se - práce se splnila.
VELIKÝCH PĚT se setkalo se TŘEMI a ČTYŘMI. Středního bodu bylo dosaženo. Čas sklizně, sklizně Plamenů nastal a protáhly se zóny. BEZČASOVÍ vešli do času. POZOROVATELÉ se vzali za svůj úkol - a podívejte se, práce pokračuje.



STANCA VI.

V temné jeskyni čtvrtý dychtí po rozšíření budoucího světla. Není světla nahoře, všechno kolem objímá mrak. Temnota černá jako smola jej objala. Do nejtajnějšího středu srdce, které pulzuje bez Zahřívacího Světla se vkradl ledový chlad absolutní tmy. A nad temnou jeskyní zářilo světlo dne: čtvrtý je neviděl a světlo neproniklo.

Odhalení jeskyně předchází jasnému světlu dne. Tehdy je veliké rozrušení. Žádnou pomoc uvnitř jeskyně nenajdeš, žádné skryté světlo. Kolem čtvrtého je kamenný sklep: dole mu vyhrožuje kořen černoty krajní hmotnosti a kolem něj ani nad ním není vidět nic, jen to samé.

Trojnásobní Pozorovatelé vědí a vidí. Čtyřnásobný je nyní připravený: zintenzívněná práce je dovršena: průvodce je připraven.

Zní trubky zvuk ničení! Oslepující moc přibližujícího se plamene. Tajemné zemětřesení ničí jeskyni: hořící ohně drobí maju - a podívejte se, práce je splněna. Zmizel mrak i černota, je odhalena klenba jeskyně. Světlo života zazářilo uvnitř. Teplo povzbuzuje. Nestranní Vladykové vidí, že se práce započala. Čtyřnásobný se stává rodinou.

Píseň těch, kteří planou se zvedá ke všemu tvoření. Okamžik úspěchu nastoupil. Práce znovu pokračuje a tvorba pokračuje svojí cestou, pokud vzrůstá světlo uvnitř jeskyně.



STANCA VII.

Zvedá se jeskyně vzácné krásy přelévajícího se světla. Stěny se třpytí lazurovým odstínem a koupají se v růžovém světle. Příměs bledě modrého odstínu proniká vším a všechno se slévá do odlesku. V jeskyni růžové barvy , v jejím kruhu stojí paterý a žádá další světlo. Bojuje za rozšíření, proráží se na den. Pět se obrací k Velkému šestému a sedmému. Vnější nádhera neuspokojuje potřeby, vnitřního tepla je dostatek, aby zažehlo přání ohně.

Vladykové Plamenů vzhlédli a hlasitě zapěli: „Čas přišel, čas, který my očekáváme. Ať se PLAMEN stane OHNĚM a nechť Světlo zasvítí“. Úsilí plamene uvnitř krystalické jeskyně ještě vzrůstá. Vznáší se volání o druhou pomoc dalších PLAMENNÝCH DUŠÍ. A odpověď přichází.

Vladyka Plamene, Starodávný, mocný Vladyka Ohně, bod bledě modrého skrytého diamantu uvnitř, Mladost bezčasových eonů, pomáhá v práci. Vnitřní hořící světlo a vnější čekající oheň - společně se Žezlem - se setkávají ve sféře krystalu - a podívejte se, práce je hotová. Krystal se rozbíjí a chvěje se.

Sedmkrát se prodlužuje práce, bylo provedeno sedm úsilí, sedm přiložení ŽEZLA z rukou VLADYKY PLAMENů. Tři doteky byly menší a čtyři byly s Božskou pomocí.

Při konečném čtvrtém doteku byla práce hotová a celá jeskyně se bortí. Jasný plamen se řine skrze bortící se stěny a zvedá se ke svému Zdroji. Druhý oheň se slévá: druhý bod bledě modrého světla nachází své místo v logoickém diadému (čelenka).



STANCA VIII.

VELKÁ TŘI kolesa, každé se svými 7 menšími kolesy rotují po spirálové evoluci uvnitř bezčasového NYNÍ a pohybují se jako jedno koleso. Kosmičtí Vladykové ze svého vysokého místa prohlížejí minulé, řídí současné a rozmýšlejí o DNU „BUĎ S NÁMI“. LCHA věčného Zvuku (Lcha je Duch), produkt čau, který byl, zvětšuje sedminásobné projevy. Uvnitř známého NE-PŘESTOUPÍŠ - KOLA zní slovo lásky.

Sedmero Vladyků pokračuje v plnění své práce správnou vibrací. Každý vydá notu hlubokého logoického akordu. Každý svému Velikému Vladykovi ukazuje nutnou vděčnost. Na triumfálním výdechu se budují formy, odstín se správně třídí a vnitřní plamen se odhaluje se vzrůstajícím světlem.
Vladyka Bledě modrého (tím je vždy míněna barva paprsku - sedm paprsků, sedm barev, pozn.překlad.) sbírá všechno do Duhy BUDDHI a vydává Svoji Notu. Ke svému Zdroji se vrací zbývajících šest, mísí své různé barvy se svým PRVOTNÍM (prvopočátečním).

Bledě modré se přidává k zelenému a náhle vidíme rychlé dovršení. Vibrace třetího se přidává k jedinému . Bledě modré se mísí s oranžovým a v jejich moudrém smíchání je viditelný stabilní systém. Ke žlutému a červenému, k purpurovému a krajnímu silnému se přizpůsobuje vibrace sedmého jako Prvotního.

Každý ze Sedmi VLADYKů uvnitř Svých sedmi schémat, vztahujících se ke druhému KARMICKÉMU KRUHU sjednocuje svoje bloudící sféry a míchá miliony svých atomů.

Formy, přes které ONI pracují , to jsou miliony menších sfér, to je příčina rozdělení a prokletí ASURIů - bourají se, když v bodu času zní POSVÁTNÉ SLOVO (AUM=ÓM, pozn. překlad.)

Logoický život najednou vystupuje. Toky světla se slévají, formy zůstávají vzadu a PARABRAHMA je dovršený. Vladyka kosmického Třetího pronáší tajné SLOVO. Sedmeré menší slovo tvoří část obšírnějšího akordu. Současné se stává minulým. EON se potápí v prostoru. Slovo Pohybu bylo vyslyšeno. Slovo Lásky následuje za ním. Minulé kontrolovalo formu a současné rozvíjí život. Den, který bude, pronáší Slovo Moci.

Ve zdokonalené formě a rozvinutém životě je třetí tajemství velkého KOLESA. To je skryté tajemství živého pohybu. Tajemství ztracená v současnosti jsou však známá Vladykovi Kosmické Vůle.



STANCA IX.

Třicet miliard Pozorovatelů odmítlo výzvu. „My nevejdeme do formy do sedmého eónů“ - řekli. Dvakrát třicet miliard uposlechlo výzvu a zaujalo předurčené formy. Vzbouření se smáli uvnitř sebe a hledali pralájický svět do sedmého eonu. Ale Sedm Velkých Vladyků se obrátilo na Velké COCHANY a společně s VĚČNÝM LCHA třetího kosmického nebe vstoupili do sporu. Mezi tím přišel rozsudek. Lenoši (zahaleči) z vyšší sféry uslyšeli jeho odezvu ve svém schématu. „Ne v sedmém eonu, ale až ve Čtrnáctém a sedmém (14x7) se znovu ukáže šance. První budou poslední a čas bude na eony ztracen.“ Poslušní Synové Rozumu se sjednotili se Syny Srdce a evoluce prošla svojí spirálovou cestou. Synové Moci zůstávali ve svém určeném místě i když hrstku z nich karma přinutila, aby se připojili k Synům Srdce.

Ve Čtrnáctém sedmém (14x7) eonu Synové Rozumu a Srdce, pohlcení nekonečným Plamenem se připojují k Synům Vůle v manvantarickém projevu. Třikrát se otočí Koleso.

Ve středu stojí Buddhové Činnosti, kterým pomáhají Vladykové Lásky a následující jejich duální (dvojitou) práci, přijdou zářící Vladykové Moci (mocnosti). Buddhové Tvoření přišli z minulosti. Buddhové Lásky se scházejí nyní. Buddhové Vůle při posledním obratu třetího hlavního kolesa na krátký okamžik vejdou do Bytí. Potom pro všechny přijde konec.



STANCA X.

Pátá se vyvíjela a rozmnožovala se a reprodukovala ze zbytků čtvrté. Vody se zvedly. Všechno se zaplavilo, všechno se ponořilo do vody. Posvátné pozůstatky se v určeném místě později vynořily ze zóny bezpečí.

Vody se rozptýlily, opadly a tvrdá půda vystoupila v některých předurčených místech. Pátá zaplnila Svatou Zemi a ve svých paterých skupinách rozvíjela nižší Pátou. Všechny přecházely od stadia ke stadiu. Pozorující Vladykové přizvali Rupy k utvoření, podali znak cirkulující Čtvrté a ona urychlila pohyb na své cestě. Když menší Pátá došla do středu a všechny menší čtyři osely Zemi. Zvedli se Vladykové Temného Zaměření a řekli: „Síla tak nemůže jít. Formy a Rupy Třetí a Čtvrté jsou uvnitř vhodné (přiměřené). Páté se příliš přibližují archetypu. Práce je příliš dobrá.“

Tito postavili jiné formy. Obrátili seč ke kosmickému Ohni, Sedm hlubokých propastí pekla vyvrhovalo oživlé stíny. Vcházející Sedmá zmírnila a všechny formy uvedla do pořádku: bílé, temné, rudé i hnědého skořicového odstínu.

Doba zničení se silně zbrzdila z obou stran. Práce byla stísněná a zkomolená. ČÓHANI vyššího plánu mlčky hleděli na práci. ASUROVÉ i CHAJTANI, Synové kosmického zla a RIŠIOVÉ pochybných souhvězdí vzali své menší zástupy temnějšího potomstva pekla. Tito zatemnili celý prostor.

Po příchodu Vyslance Nebe nebylo míru na Zemi. Planeta se zachvěla a vyvrhla oheň. Část se zvedla a část se propadla. Forma se proměnila. Miliony přijaly jiné formy nebo vešly do naznačeného místa očekávání. Dočkají se, až jim znovu zazvučí čas pokroku.

Předčasná Třetí vytvořila monstra, ohromná zvířata a špatné formy. Tato velká monstra se brodila po povrchu Země.

Vodní Čtvrtá vyrobila ve své vodní sféře plazy a zrůdy špatné pověsti, produkt své karmy. Přišly vody a smyly prarodiče zrozené v kapalném prostředí.

Rozdělující Pátá zhotovila ve sféře Rupy konkrétní formy mysli a rozptylovala je. Tyto formy obydlely nižší čtyři a podobné černému zlému mraku zahalily světlo dne. Vyšší tři byly nepřístupné.

Na Zemi se vedla válka a obě strany se propadly do pekla. Mezitím přišel Vítěz formy. Tento Vítěz dostal Posvátný Oheň a očistil úrovně Rupy. Oheň zničil zemi a dny menší Šesté.

Když se ukázala Šestá, země se změnila . Povrch Zemské koule se vracel ve shodě s druhým cyklem. Lidé vyšší Páté vládli nižším třem. Práce se vešla do plánu, kde stál PILIGRIM.

Menší trojúhelník uvnitř nižšího aurického vejce se stal středem kosmického velikého zvuku (disonance).



STANCA XI.

Kolo života se otáčí uvnitř kola vnější formy. Hmota FOHATU ( kosmická energie, prvotní světlo, věčná elektrická energie, univerzální pohybující životní síla, nekončící ničivá i tvůrčí síla-moc, syntéza množství forem elektrických výjevů. pozn.překlad.) cirkuluje a její oheň zahaluje všechny formy. Kolo, dokonce zběžně neviditelné, se rychle otáčí uvnitř pomalejšího vnějšího korpusu (pláště, těla), ale neopotřebovává formu. Čtyřicátý devátý Oheň hoří ve vnitřním centru. Třicet pět cirkulujících ohňových vírů je rozdělených po okraji periferie. Mezi oběma prochází v důsledné posloupnosti různobarevné plameny.

Veliké trojúhelníky ve své výchozí poloze skrývají tajemství Kola života. Kosmický oheň se vyzařuje, zaměřuje ze 2.sféry řízené Vládcem sjednocujícího paprsku. Kohorty třetí vnější sféry rozličným pořadím označují menší trojky. Kolo života se ještě pohybuje uvnitř formy. Dévové Čtvrté sjednocují 35 a mísí je s centrální čtyřicátou devátou. Pracují nahoře, snaží se sjednotit celek. Nahoře jsou zaměřeni (obráceni) ti, kteří se v miriádách svých forem vracejí v kolech menších rozměrů. JEDINÝ CELEK, třebaže v nižších sférách, jsou jen formy. Jejich pod rozdělení, jak se zdá, je větší, než je možné je posoudit nebo pochopit. Mnohé cirkulují. Formy se budují, tvrdnou, stávají se zcela tvrdými , ničí se životem a znovu cirkulují. Nemnohé se vracejí a udržují mnohé v žáru pohybu. Jediný zachvacuje všechno a převádí vše od veliké činnosti do srdce kosmického klidu.



STANCA XII.

Blahoslavení skrývají svoji Trojnásobnou podstatu, ale odhalují svoji trojnásobnou existenci prostřednictvím tří velkých skupin atomů. Tři jsou druhy atomů a trojité je vyzařování.

Vnitřní jádro Ohně se skrývá a je známé jen díky vyzařování a tomu, že vylučuje. Jen tehdy, když jiskření zhasíná a žár se více necítí, může být poznán Oheň.



STANCA XIII.

Přes fialový věnec obklopující Nebesa, přechází koule do tmavo purpurového. Ten přechází a nevrací se a zmocňuje se bledě modrého Třikrát bledě modré se zahaluje a když se cyklus dovršuje, purpurové bledne a přelévá se do růžového a cesta probíhá znovu. Tři veliké barvy v cyklu jsou pokládány za čtyři při návratu - fialový, bledě modrý a růžový se základním purpurovým.

Čtyři druhé barvy jsou v cyklu rozlišení, ve kterém má místo rotace. Prochází se po kruhu do středního bodu a v nějaké míře unikají. Žlutý věnec (obruč) přechází do oranžového oblaku a ten se skrývá v zelené - pro oživení. Ale ještě není čas.

Mnoho je okolních ohňů, mnoho je rotujících kruhů, ale jen když doplňující barvy rozpoznají svůj počátek - zřídlo a celé se přizpůsobí k sedmi. Pak je vidět dovršenost. Tehdy se každá barva vidí ve správném poměru a návraty se zakončují (dovršují).

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Předmluva ke knize "The Treatise of Cosmic Fire" od Alice A. Bailey (Objem spisu - 1668 str.)

Zdroj: matrix-2001.cz

Príspevky viažúce sa ku knihám z pera Alice Ann Bailey:



Heraklove úlohy, prvá časť (tu)...

Heraklove úlohy, druhá časť (tu)...

ÓM a jeho význam (tu)...

Cesta učeníka (tu)...

Nedokončený životopis (tu)...



Časť v seriáli - Alice Ann Baileyová
Článok je v sekcií - Z našej knižnice / Úryvky