Ve stínu zapomenutých pyramid

Z knihy Výpravy do neznáma od Hartwiga Hasdorfa. Na výzkumné výpravě zakázanou Čínou Když jsem stanul na samém vrcholku této pyramidy a s údivem se podíval kolem dokola, viděl jsem všude pyramidy, pyramidy a další pyramidy.

Těchto mysteriózních stavebních děl tu snad bylo sto a všechna - zcela opominuta zbytkem světa - odpočívala zdánlivě nekonečným spánkem v čínské provincii Šen-si.Náhle mi hlavou proletěla rozpustilá myšlenka. Měli bychom se pokusit otevřít alespoň jednu z těchto četných pyramid a podívat se, co před námi vlastně skrývají. Stál jsem však na zakázaném území a jen pouhý pokus by s největší pravděpodobností skončil v čínském vězení.Tato myšlenka nebyla zrovna nijak zvlášť přitažlivá, a proto jsem zmíněnou ztřeštěnou ideu zase zavrhl. Při tak rozsáhlém tajnůstkaření v minulých desetiletích může být člověk docela rád, je-li vůbec prvním, kdo tyto neuvěřitelné monumenty viděl, fotografoval, a dokonce na nich směl dle své libosti i šplhat.„Nenechte si svůj mozek zamořit převládajícím vědeckým názorem." SIR ALEXANDER FLEMING (1881-1955) Nad Čínou se rozprostírá šedé mrazivé ráno. Píšeme rok 1945. I na Dálném východě nastoupily během této pozdní zimy poslední dny druhé světové války. Kostky jsou vrženy: zdecimované japonské jednotky v Číně sice ještě bojují, ale^už byly nasazeny spojenecké síly, aby byli Japonci navždy vyhnáni z Říše středu.Onoho rána nastoupil americký vojenský pilot James Gaussman do svého letadla se zimomřivým zachvěním. Jeho úkolem je přeletět pohoří Čchin-ling-šan jihozápadně od Si-anu ve střední Číně a nahlásit případné pohyby vojsk. Rutinní úkol, každodenní průzkumný let.Pro mladého Američana se však tento den, strávený nad nekonečnými oblastmi střední Asie, stane nejnapínavějším dnem jeho života. Krouží s letadlem nad vysoko položenými údolími na svazích pohoří a neustále pátrá po aktivitách nepřátelských vojenských jednotek. Nepozoruje nic, co by z vojenského hlediska bylo jakkoli významné. Zato však objevuje něco naprosto neuvěřitelného.Při hloubkovém náletu na jedno údolí náhle spatří fantastické stavební dílo. Na jeho vojenské mapě není nikde zaznamenané. Několikrát obletí záhadný útvar, dokonce ho vyfotografuje, ale bohužel nemůže přistát. Nevěří svým očím: obrovská pyramida - a uprostřed Číny! Nemůže, ne, nechce tomu věřit, protože jeho vědomosti ze školy mu až dodnes tvrdily, že pyramidy lze najít pouze v Egyptě a Střední Americe.Vojenský pilot později nadiktoval tuto zprávu do protokolu: „Oblétal jsem horu a potom jsme se dostali nad rovné údolí. Přímo pod námi ležela gigantická bílá pyramida. Vypadalo to jako v pohádce. Mohl to být také kov nebo nějaký druh kamene. Na všech stranách byla dokonale bílá. Nejpozoruhodnější na ní byl však její vrchol: byl to velký kus jakéhosi materiálu, připomínajícího ušlechtilý kámen. Nemohli jsme přistát, ačkoli bychom to rádi udělali. Obrovské rozměry této stavby na nás hluboce zapůsobily."Když Gaussman spatřil bílou pyramidu, bylo mu okamžitě jasné, že tohle mu žádný jeho nadřízený neuvěří. Proto se rozhodl, že přímo z letadla pořídí fotografii. Po návratu tuto fotografii okamžitě vyvolal. Její vyhodnocení způsobilo opravdový šok. Záhadná stavba byla podle všeho vysoká asi tři sta metrů a jedna strana její základny měřila bezmála kilometr! Z tohoto důvodu fotografie na následujících pětačtyřicet let zmizela v archivech americké vojenské tajné služby. Divoké fámy o pyramidách v Číně, které jsou údajně vyšší než Cheopsova pyramida v Egyptě, však od té doby už nikdy neutichly. Pozorování plukovníka Sheahana O dva roky později probíhají opět pozorování obrovské stavby. Pod titulkem „Americký pilot informuje o obrovské čínské pyramidě v odlehlých horách jihozápadně od Si-anu" přiblížily jak „New York Times", tak i „Los Angeles Herald Express" 28. března 1947 svým čtenářům tuto obrovitou pyramidu. Zmíněný pilot se jmenoval Maurice Sheahan a mně se podařilo objevit mnoho hodnotných údajů o tomto druhém muži, jemuž bylo dopřáno, aby osobně pohlédl na největší pyramidu naší planety.Formální dotaz, vznesený u „California State Library" v Sacramentu, vedl ke zjištění, že plukovník Maurice E. Sheahan byl uveden v ročence „World Who's Who in Commerce and Industry", vydané 1964/65. Narodil se 14. května 1902 v Kewanee (Illinois). Na sklonku třicátých let působil jako vládní poradce v Číně. V letech 1945 až 1947 byl veden jako zaměstnanec letecké společnosti TWA. Do období této činnosti tedy spadá jeho pozorování legendární Bílé pyramidy.Plukovník Maurice Sheahan zemřel 27. února 1975 ve Vacavillu (Kalifornie), kde dodnes žije jeho syn Donald E. Sheahan. Ten si ostatně ještě velmi dobře vzpomíná na to, jak jeho otec opakovaně hovořil o tom, že uvedenou pyramidu viděl už během války a potom znovu v roce 1947, když byl ve službách letecké společnosti TWA. Sheahan ml. si je zároveň jistý tím, že při uvedeném letu bylo přítomno více ředitelů firmy, v jejichž pozůstalostech je určitě možné objevit záznamy a snad dokonce i fotografie této gigantické pyramidy.Bývalý příslušník „Flying Tigers" udal, že pyramida se nachází čtyřicet mil jihozápadně od Si-anu, na konci protáhlého údolí v pohoří Čchin-ling-šan, které je po pozemních komunikacích jen nesmírně obtížně přístupné. Zároveň informoval o „stovkách menších pohřebních mohyl'", jež lze v uvedeném údolí také najít. Kromě Bílé pyramidy ještě zřetelně rozpoznal její menší protějšky. Po celý svůj zbývající život nevycházel z údivu nad skutečností, „že něco tak obrovského svět vůbec nezná".Přinejmenším stejně podivuhodná je skutečnost, že roku 1947 tato zpráva z Číny sice vyvolala živý zájem především ve Spojených státěch amerických, v následujících letech však archeologové i politici smetli existenci těchto pyramid ze stolu. Vstup do zakázaných oblastí Scéna se mění. Píše se rok 1993. Uplynulo šestačtyřicet let od chvíle, kdy plukovník Maurice Sheahan na čínském území pozoroval velkou pyramidu. Pracoval jsem na knize o stopách mimozemšťanů na Dálném východě, která vyšla následujícího roku pod názvem „Bílá pyramida" (česky Brána, 1996 - pozn. překl.).Při jedné přednášce Ericha voň Dánikena jsem se seznámil s panem Čenem, mladým Číňanem, který v Německu studoval turistický ruch a nyní u jedné cestovní kanceláře odpovídal za oblast Číny a Dálného východu. Diskutoval jsem s ním i o své plánované knize, protože jedna kapitola měla pojednávat o pyramidách, jejichž existenci jsem předpokládal v okolí provinčního hlavního města Si-anu.Nejpozději v této chvíli by každý archeolog velmi hlasitě protestoval, protože pyramidy v Číně podle oficiálního akademického názoru prostě a jednoduše neexistovaly. Ne tak ovšem pan Cen. Ten se narodil v Si-anu a vzpomněl si na tajně a šeptem vyprávěné příběhy, které v dětství slýchával právě o těchto pyramidách.A tak mi tento milý a laskavý Číňan učinil lákavou nabídku. Ujistil mě, že se pokusí položit na misku vah všechny své dobré vztahy a kontakty s ministerstvy a vysokými státními a stranickými činiteli v Pekingu, aby mi bylo umožněno navštívit záhadami obestřenou zakázanou oblast pyramid v provincii Šen-si. Jeho velkomyslnou nabídku jsem pochopitelně s díky přijal.Abych to zkrátil. V polovině března 1994 to opravdu vyšlo. Společně se svým vídeňským přítelem Peterem Krassou, spoluautorem mé knihy „Satelity bohů"2", jsem směl jako první cizinec vkročit do oblastí, které jsou pro turisty stejně jako pro „běžné Číňany" zapovězeným teritoriem. A ještě jednou potom v říjnu téhož roku, když jsem tam zavedl skupinu svých čtenářů.To, co mnozí autorští kolegové a novináři pokládali za přání, jež je otcem myšlenky, a co se stalo obsahem četných spekulací, byla nyní konečně jistota a pravda! V Číně existují pyramidy - a je jich tolik, že jejich množství mnohokrát převyšuje počet jejich egyptských protějšků. Jsou to sice zpravidla pyramidy toho typu, který se nachází ve Střední Americe, tedy nahoře zploštěné. A navíc nesmíme pouštět ze zřetele jednu okolnost: když byly v mexických a guatemalských pralesích vykopány četné mayské pyramidy, vypadaly jejich zbytky v době, kdy byly zbavovány bujného rostlinného příkrovu deštného pralesa, v podstatě úplně stejně jako zde popsané čínské pyramidy. S ohledem na tyto podobnosti je dokonce oprávněné se ptát na případné kontakty mezi oběma vyspělými kulturami.(206 př. n. 1. - 220 n. 1.) a kterou v roce 1934 poprvé vyfotografoval německý pilot, stojí v naprosto rovinaté krajině jako neuvěřitelně cizorodý útvar, působící až neskutečným dojmem. Nemohu se zbavit podezření, že někdo chtěl právě zde něco uschovat. Před pěti či šesti lety se totiž boční strany této a celé řady dalších pyramid - oproti svým egyptským protějškům jsou tvořené udusanou hlínou a spraší - začaly osazovat malými jehličnany. Nebude se za takových dvacet let oficiálně tvrdit, že to nebyly žádné pyramidy, nýbrž prostě a jednoduše přírodní pahorky? Tabu pro vědu? Příznačná pro tento postoj je podle všeho informace, kterou můj vídeňský přítel a spoluautor Peter Krassa získal od vysoce postaveného čínského archeologa, když se ho zeptal, kdy vlastně budou tyto tajuplné pyramidy otevřeny: „Tímto problémem se pravděpodobně bude zaobírat příští generace."Čínské pyramidy podle všeho představují pro vědu cosi jako tabu, neprůhledné tajemství, jehož odhalení se vědci - ať už z jakýchkoli důvodů - viditelně obávají. Před čím mají strach, jakých objevů, které by mohly přispět ke zhroucení našeho tradičního chápání světa, se vlastně bojí?Časy se však pomalu, ale jistě mění. Fotografie a videozáběry, které jsem - oficiálně! - v případě čínských pyramid pořídil, převzaly sdělovací prostředky v mnoha zemích světa. Dokonce ani australská televize nechtěla zůstat pozadu a odvysílala zprávu o čínských pyramidách ve večerním zpravodajství. A samozřejmě sama Říše středu projevila zvědavost ohledně záhady, která dosud tvrdohlavě odolává svému vyřešení. V době, kdy dopisuji tuto kapitolu, se v „China Economics Publishing House" v Pekingu spěšně tiskne čínské vydání mé knihy Bílá pyramida. Alespoň po zveřejnění tohoto titulu v Číně by si Říše středu mohla uvědomit, že může nabízet mnohem více než „jenom" Velkou zeď, hliněnou armádu císaře Čchin Š'Chuang-tiho a řadu dalších pozoruhodností. Vyčkejme a uvidíme! Co bych si vlastně mohl více přát, než aby se tisíce Číňanů s mou „Bílou pyramidou" v ruce vydaly ve své zemi pátrat po vlastní fantastické minulosti? A ještě poznámku na okraj Bílé pyramidy. Oblast pyramid v provincii Sen-si, kterou jsem navštívil, se rozkládá na ploše nejméně 2500 čtverečních kilometrů a je shodná s oním „bližším koncem údolí se stovkami pohřebních pyramid", jak se vyjádřil plukovník Maurice Sheahan v roce 1947.Avšak třísetmetrová „Matka všech čínských pyramid" se nachází na protilehlém a téměř nepřístupném konci údolí v pohoří Čchin-ling. Podle nejnovějších informací se v bezprostřední blízkosti této lokality nachází raketová základna čínského kosmického programu. To je nejspíš důvod, proč mi dosud nebylo povoleno osobně si prohlédnout i toto gigantické stavební dílo. NASA nebo americká tajná služba CIA mají pravděpodobně k dispozici snímky daného území ze svých špionážních satelitů, avšak tyto organizace jsou zahaleny neprostupným závojem mlčení... Dojmy z neznámého světa Většinu pyramid jsem si prohlédl a posoudil v okolí Dian-gangu, města vzdáleného dobrých čtyřicet kilometrů od Si-dnu. Okolí tohoto města je téměř liduprázdné a bezmála strašidelné. Jen hrstka rolníků tu jako ve staré Číně orná dřevěnými pluhy se zapraženými voly ve stínu pyramid, jichž stojí na dokonalé rovině mezi pohořími Chin-ling-šan na jihu a Šen-si na severu celé desítky. Na této rovině Čchin Chuan, v podivuhodném „Údolí pyramid", tahle stavební díla prostě stojí a připomínají naprosto cizorodé útvary z jiného neznámého světa. Člověk si bezmála připadá, jako by se ocitl na cizí planetě.Značný respekt budí v pozorovateli pyramida vysoká více než sedmdesát metrů, nacházející se o něco více než kilometr od městských hranic Sian-jangu - a přesto vzdálená celé epochy a světy od naší moderní civilizace. Na úpatí této vysoké stavby vypadají stromy i lidé jako hračky. Když jsem vyšplhal na vrchol pyramidy, čekalo na mě velké překvapení.Na samém vrcholku jsem objevil kráter. Působením několikatisícileté eroze se část pyramidy propadla a vytvořil se dutý prostor. Co se skrývalo v tomto propadlišti? Tajné komory s posmrtnými ostatky starých panovníků, poklady a drahocennosti z dávno minulých časů?Nemohl jsem se však takovým úvahám věnovat příliš dlouho, protože ještě více mě fascinoval pohled na okolí pyramidy. Jednou jsem se otočil kolem vlastní osy a jen v bezprostřední blízkosti pyramidy jsem napočítal dalších sedmnáct různě vysokých pyramid, zčásti uspořádaných do dvojic nebo trojic, ale některé stály osamoceně. V čínském „Údolí pyramid" existuje podle všeho mnohem více než sto těchto podivuhodných staveb. Dá se tu mluvit o skutečném „pyramidovém městě" - nebo ještě lépe o neprostupném lese z otazníků, v němž by měl postupně na základě ověřených odpovědí vzniknout alespoň úzký průsek.Když jsem tedy stanul na vrcholku pyramidy a s údivem se podíval kolem dokola, viděl jsem všude pyramidy, pyramidy a další pyramidy. Těchto mysteriózních stavebních děl tu snad bylo sto a všechna - zcela opominuta zbytkem světa - odpočívala zdánlivé nekonečným spánkem v čínské provincii Šen-si. Náhle mi hlavou proletěla rozpustilá myšlenka. Měli bychom se pokusit otevřít alespoň jednu z těchto četných pyramid a podívat se, co před námi vlastně skrývají. Stál jsem však na zakázaném území a jen pouhý pokus by s největší pravděpodobností skončil v čínském vězení.Tato myšlenka nebyla zrovna nijak zvlášť přitažlivá, a proto jsem zmíněnou ztřeštěnou ideu zase zavrhl. Při tak rozsáhlém tajnůstkaření v minulých desetiletích může být člověk docela rád, je-li vůbec prvním, kdo tyto neuvěřitelné monumenty viděl, fotografoval, a dokonce na nich směl dle své libosti i šplhat. Vzpomínky na nebeské syny ? Podaří se nám jednoho krásného dne zdůvodnit a vysvětlit všechna tajemství, která obestírají mysteriózní čínské pyramidy? Co tyto stavby představují? Byly to „jenom" hroby starých panovnických dynastií, jejichž zástupci tu byli ukládáni k poslednímu spočinutí s poklady a cennostmi dle svého postavení? Nebo jsou ve ^stejné míře částí gigantického systému posvátných linií, známých v Číně pod názvem feng šuej nebo také dračí cesty! Tato prastará tradice z JAíše středu totiž napro­sto přesně a jednoznačně popisuje, kde smí být stavba postavena a kde nikoli. Za striktní dodržování těchto předpisů byl v minulosti odpovědný císařský Rituální úřad, jemuž musely být hlášeny všechny neobvyklé události a pozorování v této obrovské říši.Vycházejí snad tyto předpisy z pozorování přilétajících UFO v dávných dobách? Rozhodně bychom se měli zamyslet nad tím, že například pojem „drak" ve staré Číně mnohem spíše poukazoval na technicky velmi vyspělý létající objekt než třeba na jakousi mysticky a nábožensky zabarvenou bájnou bytost. Ve staročínské mytologii draci vždy sestupovali na Zemi s obrovským hlukem a sršeli oheň. Tvorové z masa a krve to jistě rovněž nebyli. Pokaždé jsou totiž charakterizováni přídomkem kovový. A „létající draky" staročínského hrdiny Na--ca je dnes možné - aniž by se přitom musela fantazie přespříliš namáhat - vykládat jako technicky vyspělé zbraňové systémy. Profesor Wang Ši-ping z provinčního muzea v Si-anu - s Peterem Krassou jsme s ním vedli dlouhé rozhovory o vzrušujících tajemstvích velké čínské minulosti - se soukromě domnívá, že všechny pyramidy v provincii Šen-si jsou orientovány podle souhvězdí. Ale ještě další okolnost odkazuje na hvězdy a zavádí nás přímo do fantastické a možná i mimozemšťany ovlivněné minulosti oněch četných čínských pyramid. Dva australští obchodní cestující, kteří se počátkem dvacátého století dostali do zmíněné oblasti, měli příležitost hovořit o nevídaně velkých stavbách s jedním starým mnichem. Ten jim bez sebemenších okolků vysvětlil, že v nejstarších písemných záznamech jeho kláštera, které se začaly vést již před pěti tisíci lety, jsou pyramidy nejen zmíněny, ale dokonce označeny jako „velmi staré". Pět tisíc let nebo ještě starší - to už je opravdu úctyhodné stáří. Naši předkové v Evropě se v té době stále ještě více či méně uchylovali pod ochranu vysokých korun stromů. V Číně však už existovala pozoruhodná kultura. Ocitli jsme se totiž přímo uprostřed epochy, v níž panovali legendární pracísaři. A ti neúnavně tvrdili, že nepocházejí z pozemských předků, nýbrž odvozovali svůj původ od nebeských synů, kteří v pradávné minulosti ve svých oheň sršících kovových dracích přiletěli z hlubin vesmíru na Zemi.Jak známo, s tímto tvrzením nebyli ani zdaleka osamoceni. Na celé zeměkouli se s pozoruhodnou pravidelností setkáváme s neznámými návštěvníky z kosmu, od nichž panovnické dynastie odvozovaly svůj původ.Nemají nám snad záhadné čínské pyramidy připomínat staré učitele z vesmíru - nám, obyvatelům bezvýznamného malého světa, kteří se s takovou oblibou chováme povýšenecky? Není jejich posláním nám připomínat, že v nekonečném vesmíru nejsme jediní, a už vůbec ne nejchytřejší?



Článok je v sekcií - Z našej knižnice / Úryvky