Svatyně superlativů

Z knihy Tajuplná archeologie od Luc Burgin S Gobekli Tepe se v našem dějepisectví zkrátka a dobře nepočítalo. Před 11 000 lety byl na tomto pahorku v dnešním jihovýchodním Turecku postaven chrám, který se nedávno podařilo objevit. Tyto megalitické kruhové komplexy zastiňují vše, co jsme dosud věděli o dějinách lidstva. Je to monument superlativů. Pochází z doby, kdy právě končila poslední doba ledová.

Bylo to 6000 let před stavbou egyptských pyramid. Zbudovali ho lovci a sběrači, kteří ještě nevěděli, co je to orná půda, o chovu dobytka a hrnčířství ani nemluvě. Na Gobekli Tepe se vzpínají proti obloze desítky sloupů ve tvaru písmene „T", vysokých až šest metrů - a vždy vytesaných z jediného kusu vápence. Mnohé z nich váží až 50 tun. Jsou obklopeny zbytky zdiva, zdobeného uměleckými reliéfy. Tímto způsobem bylo zvěčněno mnoho druhů zvířat. Zůstává přirozeně záhadou, co to bylo za siláky, kteří kdysi severovýchodně od dnešního města Sanliurfa pomocí primitivních nástrojů z doby kamenné vytesali ze skály obrovské stély a za nepředstavitelného utrpení je pak vztyčili. Je ovšem jisté, že dávní Schwarzeneggerové měli mnohem více rozumu, než jim v současnosti obecně přiznáváme. Jasné není ani to, co je přimělo k jejich aktivitě. Na Gobekli Tepe totiž nikdy nestálo žádné město. Po obytném sídlišti ani stopy. Vodu byste tam nahoře hledali marné. Před 9500 lety se nakonec stalo něco nepochopitelného. Z neznámých důvodů skvělí architekti z doby kamenné zase svůj nádherný architektonický komplex zasypali. Důkladně se postarali o to, aby bylo všechno ukryto, a práskli do bot. „Přes noc" se země zmocnila toho, co se předtím budovalo dlouhá desetiletí. Byl to opravdu pohřeb zvláštní kategorie. Dr. Klaus Schmidt z Deutsches Archeologisches Institut (DAI) v Berlíně dostal vskutku vděčný úkol: Ve spolupráci s muzeem v Sanliurfě přijít všem těmto záhadám na kloub. Na jejich stopu ho nalákaly zprávy univerzit v Istanbulu a Chicagu ze 60. let. V polovině 90. let se jeho zásluhou na pahorku u Sanliurfy poprvé zabořily do země rýče. Od té doby už nevychází z údivu: „V dějinách lidstva nenajdete nic podobného." I jeho vědečtí kolegové podlehli euforii. „Reliéfy nám přinášejí obrázkový jazyk, jehož výklad se společné s celkovým hodnocením těchto nálezů ještě postará o nejednu kontroverzní diskuzi mezi učenci," prorokoval DAI na své internetové stránce. „Přinejmenším je už teď zřejmé, že nejranější dosud nalezené architektonické tvary nejsou v žádném případě malé a nenápadné, nýbrž nečekaně monumentální." Bezprostředně před další etapou vykopávek se mi podařilo získat od Klause Schmidta několik aktuálních informací. Podle jeho údajů už bylo vykopáno 25 monolitických sloupů. „Teprve dva však známe v jejich celé výšce nad zemí. Jistě to nejsou ty největší." Každý z nich údajné váží 7,2 tuny. Jeden pilíř, který ještě nebyl definitivně odkryt, váží přibližně 50 tun." Není jasné, byl-li tento monumentální komplex skutečně jevištěm jakéhosi kultu mrtvých, jak se domnívá tento německý badatel. Každopádně dosud nebyly na Gobekli Tepe vykopány žádné lidské kosti. Schmidt: „Že šlo o kult mrtvých, je zatím na základě dalšího archeologického naleziště vytyčená hypotéza, kterou se ještě nepodařilo verifikovat. Očekáváme kosterní ostatky pod základnami kruhových komplexů, ale tam jsme ještě záměrně nekopali." Na otázku, je-li vůbec dlouhodobě zajištěno financování tohoto archeologického projektu, pokrčil archeolog rameny: „No, ujde to. DAI dělá, co může. Projekt by samozřejmě unesl i velkorysejší financování. Před nedostatkem peněžních prostředků stojíme pokaždé, když musíme řešit u jednotlivých artefaktů nezbytná ochranná opatření, protože nad celou plochou archeologického naleziště musíme vždy postavit těžké, i když dočasné ochranné železné přístřešky." Nakonec jsem se chtěl dovědět, co znamenají poznatky z Gobekli Tepe ve vztahu k již objeveným monumentálním megalitickým památníkům. „Megalitické památky nejsou fenomenologicky ničím zvláštním," mávl rukou Schmidt. A skromně dodal: „Snad jen to, že naše komplexy jsou s velkým odstupem nejstarší ze všech."



Článok je v sekcií - Z našej knižnice / Úryvky