Helena Petrovna Blavacká

Už v dávných dobách byl ve svatých hindských písmech dán klíč k rozluštění nejobtížnějších hádanek lidského života. Podle učení starých mudrců je člověk obdařen nesmrtelným duchem, který pochází od Boha a obsahuje v sobě veškeré božské vlastnosti v zárodku.

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Hádanka zvaná Ježíš

Příběh Evangelií s jejich postavou Ježíše z Nazareta nemůžeme nalézt ve spisech datovaných před Evangelii samotnými. V žádném z křesťanských spisů mladších než Marek, včetně téměř všech epištol Nového Zákona, stejně jako v žádném ze spisů z druhého století, se o objektu křesťanské víry nehovoří jako o muži, který v této době žil, učil, činil zázraky, trpěl a zemřel v rukách lidských úřadů nebo vstal z mrtvých v hrobce na okraji Jeruzaléma.

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Mojžíš

Židy ze starozákonních dob lze považovat za velké průkopníky nejen kvůli tomu, že uznali existenci onoho světa a popsali jej, ale rovněž proto, že „objevili" víru v jediného Boha.
Podle legendy si v roce 1230 před Kristem židovský Bůh Jehova vybral Mojžíše za svého prostředníka a odhalil mu své jméno. Obvykle se má za to, že tvůrcem myšlenky monoteizmu byl právě Mojžíš, ale není tomu tak. Tato idea byla lidstvu známa už od dávných dob - doklady lze nalézt v různých symbolech, vyobrazeních či písemných dokladech u všech starobylých národů. Mojžíš tedy nebyl autorem myšlenky víry v jediného Boha, nýbrž vůdcem jednoho národa a mužem, který stanul před značně náročným úkolem: sjednotit různorodé představy kočovných pouštních národů o počátku lidstva a upevnit masové uctívání jediného Boha. Kočovníci se museli spojit v jeden národ, a k tomu bylo třeba najít především pevné, stabilní jádro společenství i schopného vůdčího jedince. K vytvoření národa, jenž by se stal oním sjednocujícím prvkem, se schylovalo už dlouho před Mojžíšem (počínaje Abrahámem), teprve však ve chvíli, kdy nadešel ten správný čas, se objevil i vhodný vůdce.

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Šokujúce odhalenie

Supertajné výskumné stredisko Zóna 51, známe aj ako Dreamland - Krajina snov či Krajina túžob, opísali už viacerí bývalí pracovníci. Napriek tomu je príbeh Dana Burischa fascinujúci. Je to sága o človeku, ktorého Zamestnávatelia držali o pojatí až do smrti, ku ktorej pravdepodobne došlo o septembri minulého roka.

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Daskalos 2

Jak jsem se tak procházel úzkými uličkami, vychutnával si relativní klid od dopravního ruchu a naslouchal zvukům vycházejícím z obchůdků kovářů a tesařů, přemýšlel jsem o rozhovoru s Daskalem o povaze času, předpovědí a karmy. Daskalos podal na základě vlastních výzkumů a zkušeností vysvětlení povahy toho, co se vědecky nazývá jasnozřivost. Laboratorní průzkum ukázal, že některé senzibilní osoby mají schopnost „předpovídat" budoucí události..."

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Daskalos 1

Kyriacos C. Markides, řecký sociolog žijící v USA, se pravidelně vracel na Kypr, aby se mohl blíže seznamovat se zvláštním světem místního léčitele a duchovního učitele zvaného Daskalos. Množství pozoruhodných příhod, střetnutí, vyprávění i vlastních zážitků vedlo k sepsání této knihy, která patří k tomu nejlepšímu, co existuje v rámci tzv. ezoteriky a v širším smyslu i v oblasti hedání smyslu života.

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Prorok Mohamed

Zakladatel islámu Mohamed (správněji Muhammad) se narodil v Mekce v roce 571 po Kristu. Arabský poloostrov neměl v té době jednotné náboženství a v tomto ohledu v zemi vládl naprostý chaos. Kult starých arabských Bohů se mísil s pohanstvím či totemizmem, lidé uctívali Slunce i Měsíc, opěvovali své zemřelé předky, věřili v nejrůznější duchy a klaněli se kupříkladu i kamenům. Vyhledávanou svatyní byl Esvad, obrovský černý nerost (meteorit) zasunutý do stěny pohanského chrámu v Mekce zvaného Kaaba. Některé arabské kmeny na Středním východě už tou dobou vyznávali judaizmus, a řada kmenů Sýrie dokonce i křesťanství. Pod vlivem těchto dvou náboženství začalo na Arabském poloostrově pojetí jediného Boha upevňovat svoji pozici a postupně se tam vytvořil náboženský proud hanífů, jejž lze pokládat za předchůdce islámu. Stoupenci tohoto hnutí vystupovali jednoznačně proti zbožňování idolů a tvrdili, že existuje pouze jediný Bůh.

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Ježíš Kristus

A onen velký mesiáš se skutečně objevil. Přišel, aby změkčil kruté a hrubé rysy jediného Boha, Mojžíšova Hospodina, aby zvěstoval Údem o milosrdném Bohu, jenž překypuje láskou a odpuštěním. Místo pravidla „oko za oko, zub za zub" kolem sebe šířil slova lásky: „Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kteří vás proklínají, blahoslavte ty, jež vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás ponižují a pronásledují."

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Gigantická sila Namoru

Starodávne kresby, ale aj nástenné maľby neraz zobrazujú vládcov a kráľov s rôznymi insígniami moci a záhadnými predmetmi či talizmanmi. Význam niektorých je viac-menej jasný, význam iných môžeme tušiť, ale funkcia niektorých z nich nám celkom uniká. Spomeňme si len na zvláštne valce v rukách faraónov, pomocou ktorých ,,komunikovali s bohmi", či na tzv. Nílsky kríž a mnohé iné. Jednou z najväčších záhad v tomto smere je tzv. Talizman moci, ktorý slúžil viacerým ruským vládcom.

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Nedokončený životopis


(séria článkov venovaná Alice Ann Bailey)

„To, čo ma nakoniec viedlo k rozhodnutiu napísať o svojom živote, bol list, ktorý som v roku 1941 dostala od priateľa zo Škótska. Písal, že podľa jeho mienenia by som naozaj preukázala službu, keby som ukázala, ako som sa stala tým, čo som, z toho, čo som bola. Mohlo by vraj byť užitočné vedieť, ako sa z fanatickej a ortodoxnej kresťanky môže stať vychýrená okultná učiteľka. Všelikto by sa vraj veľa naučil, keby zistil, ako dôjde teologicky zameraná študentka Biblie k pevnému presvedčeniu, že učenia Východu a Západu sa musia najskôr navzájom prestúpiť a splynúť, než sa bude môcť na zemi objaviť skutočné a univerzálne náboženstvo, na ktoré svet čaká.“

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív

Buddha

Prameny různých indických náboženských proudů se často nenávratně ztrácejí v propadlišti dějin. Rozmanité úvahy o tom, že veškeré bytí pochází od jediného Boha, se zdají jednotné a byly stejně jako myšlenky o tom, že pravdivé Já každého jedince a velké Já vesmíru, zaznamenány kupříkladu ve védách a textech zvaných upanišady34 již v 8.-7. století před Kristem. Kromě zbožštění přírody a jejích sil vstoupila v Indii do náboženského kultu i víra v převtělování a uctívání duší zemřelých předků. Lidé se nechtěli smířit s myšlenkou, že jejich život představuje jen cosi dočasného, co se objevuje ve věčnosti pouze na kratičký okamžik a poté navždy zmizí. Věřili, že život jakožto největší dar přírody musí být věčný, se smrtí jednotlivce se dočasně vytrácí a posléze se znovu vtěluje do další lidské bytosti. Duše člověka je podle této dávnověké náboženské nauky totožná s duší světa (brahmou), přičemž představuje pouhou její částečku. Hlavním přáním lidské duše by mělo být úsilí vrátit se cestou mravního zdokonalování ke svému prvopočátku - v opačném případě se bude stále opakovat koloběh reinkarnace z jedné tělesné schránky do druhé. Ke splynutí s brahmou vedly různé cesty - heroické usmrcení hmotného těla prostřednictvím nejrůznějších druhů fyzického utrpení či rozjímání s duší světa při meditaci atp.

čítaj celý článok / žiadne komentáre / archív