« Olej, ktorý hýbe mozgomUfo, Ifo a hlavní ruská tajná zbraň »

Pyramidy-Mars-Sirius: Helena Petrovna Blavatská

Helena Petrovna Blavatská (dále jen zkratka HPB) – to je záhada, titán, prorok a reformátor, mystik i filosof 19.století. Ona je jedna z Hlasatelů, skromných, velikých, světlých a záhadných DUŠÍ, které odhalují lidstvu věčné Pravdy. Objevení se záhadné postavy HPB na kulturní evropské scéně uprostřed 19.století vyvolalo šok a všeobecný smích. Ona svým osudem názorně dokázala realitu neviditelných světů. Bylo nutné tak překvapit svět, který byl pohroužen do materialismu, aby přešel most od naučného pozitivismu do oblasti ducha a dokázat součinnost mezi neviditelným a viditelným světem.Splnit tuto misi mohla jen osobnost, která sama ovládá psychické síly, které by ukázaly přítomnost neviditelných světů. H.P.Blavatská byla ohnivou vyslankyní Bíleho Bratrstva– píše o ní Helena Rerich – ona měla štěstí, že získala postupně Učení od Velkých Učitelů v jednom z Ášramů v Tibetu. Ona byla Velkým Duchem, který na sebe vzal těžký úkol dát pohyb vědomí lidstva připoutaného v mrtvých tenatech dogmatismu a uvízlého v poutech atheismu.

HPB ovládala živlové vlastnosti, čímž se liší všichni titáni. Ve 33 letech navštívila Ášramy Velikých Učitelů v Tibetu, navázala kontakt s Mahátmy, navštívila neviditelná centra Bílého Bratrstva – Shamballu, mající kosmické vědomosti, které lidstvo Země dávno pozbylo s dobou Atlantidy. Velicí Učitelé ji vedli po cestě služby od okamžiku narození. HPB byla člověkem nepochopeným, zneklidňujícím, protože její učení, její napadení tvrze materialismu vyvolalo velké pobouření a zlobu. Její učení o Bohu a metafyzických osnovách a Božské Evoluci Kosmu, přírody i člověka přivedly k šílenství náboženské instituce, které vylévaly svoji zlost na jedinečné ženě, rytíři, která je odhalila.

Oficiální věda se také postavila proti ní s nemalým počtem pomluv. Blavatská tak prošla těžkými zkouškami. Bylo však třeba rozbouřit stereotyp, přejít posměšky, které ji provázely celým životem – a to bylo nad její síly. Učedníkovi, který nese „číši s jedem světa“ a v srdci – soucit, lásku a službu všemu živému. Předala světu samotnou tajnou část Esoterického Učení, aby probudila masy od duchovní inercie (setrvačnosti). Blavatská rozdělila úděl mezi mnohé věštírny (posly): Svatá pravda byla rozdupána doslova jako perly pod nohama sviní.

HPB se narodila 31.dubna ( 12.9.) 1831 v ruské dvořanské rodině v Jekaterinoslavli. Matka, známá spisovatelka Zinajda Gan zemřela na TBC když bylo Heleně 11 roků. V osmnácti byla donucena se provdat za 40. letého vicegubernátora Erivani Blavatského, ale utekla od něj během dvou týdnů a odcestovala do Řecka, Turecka a Egypta. O této době jejího života je známo jen velmi málo. Říká se, že se sešla se známým basistou Mitrovičem a sama byla koncert mistrem v Milánské opeře. Její telepatické kontakty s Učiteli Shambally začaly po datu 12.8.1851 kdy dovršila své dvacáté narozeniny a když se v Londýně setkala s učitelem El MORIOU, který ji v dětství zázračným způsobem zachránil. Ona tehdy spadla s koně, ale noha jí zůstala ve třmeni. Byla by se zabila o kameny, ale nějaká neznámá síla ji vedla a zastavila koně. HPB za chvíli uviděla svého spasitele – vysokého a překrásného Inda, který najednou zmizel.

V den setkání s El MORIOU v Hyde parku u Londýna v srpnu 1851 Helena získala solidní dědictvípo své kmotře, kněžne BAGRATION. Ihned se připravuje na cestu - Kanada, USA, Mexiko, Peru, Ceylon, Indie, Barma a Jáva.

Do Ruska se vrátila v roce 1859 a žila tam do roku 1865. Porodila syna, ale ten během několika roků zemřel. Po roce 1865 navštívila HPB Transylvánii, Maďarsko, Srbsko, Itálii, Austrálii, byla na straně Garibaldiho a byla zraněna v bitvě pod Metanou. Všechna ta léta chtěla do Tibetu, ale učitelé doporučili navštívit jejich Ášramy až po jejím 33. věku. Sedm roků prožila v Indii a Tibetu.

V prosinci 1870 se vrátila do Evropy, navštívila opět Řecko, Maltu, Egypt. V červnu 1873 přijela do USA kde se setkala s plukovníkem Henry Olkotsem, který se stal jejím přítelem i mužem. On byl z anglosaské rodiny prvních osídlenců, byl v občanské válce na straně severu a stal se člene výboru prezidenta Linkolna.

V roce 1875, přesně 12.září vydali dílo „Theosofická společnost“ (theos=bůh, sofia=moudrost), které mělo zobrazit jádro všelidského bratrství bez rozdílu pohlaví, náboženství nebo národnosti, učit všechna náboženství, jmenovitě východu, aby dokázala, že ve všem je skryta jedna a ta samá Pravda, že všechna náboženství vzešla z jednoho Zřídla. V roce 1878 založila společnost z Ameriky do Indie na předměstí Madrasu – ADJAR..

Theosofické učení – to je syntéza vědy, filosofie a náboženství všech dob a národů. Ale jaký poryv nenávisti vyvolala skupina Blavatské, propagující bratrstvo lidstva a úcta k PRAVDĚ !

HPB opustila Indii vysílená a nemocná, aby v Evropě našla samotu nutnou pro napsání „Tajné Doktríny“. Poslední její dny strávila v Londýně u žákyně Anny BEZANTOVÉ. Přemáhala svoje nemoci a pracovala denně 12 hodin.

V úvodu k „Tajné Doktríně“ Blavatská píše: „Cílem této práce je dokázat, že příroda není náhodné spojení atomů. Také ukázat lidstvu jeho zákonité místo ve schématu Vesmíru, zachránit je od návratů archaické pravdy, která je osnovou všech náboženství a odhalit (do určitého stupně) odkud jsme všichni přišli, odkud pocházíme…“

Posledních 17 roků jejího života bylo spojeno s americkým plukovníkem Henry Olkottem. „Miloval jsem v ní jinou, vyšší existenci s vysokým stupněm tajnosti a zázraku – psal on. Do posledního dne byla pro mne záhadou. Jindy se mi zdálo, že ji naprosto dobře znám. Vládla parapsychologickými způsoby budoucího mága a udivovala všechny svojí moudrostí duše. Měla hudební a umělecký talent, měla silný, nám nepochopitelný dar mentálního poučení.

…Na její povel se kolem ní začaly linout zvuky, vznikaly kouzelné zámky a pohádkové krajiny. Tato veliká ŽREKYNĚ ( Žrec = mudrc a mág sloužící Pravdě, sám sobě je strážcem skrytých tajemství a vládcem své síly, ochraňuje tajná učení-pozn. překladatele.) jednou jen svojí silou pohledu tvořila samé zázraky. Poupata květů se rozvíjela před očima a vzdálené předměty jen na jedno zavolání se blížily k jejím rukám. Pokoje jejího bytu byly naplněny zvuky neviditelných zvonků a vzduch byl provoněn božskou vůní. Jindy ona sama zmizela na dlouhou dobu. Po návratu s úsměvem odpověděla, že byla pozvána k tajné práci ke svým Učitelům.

Gnómové, sylfové, udiny i salamandři ji vždy poslouchali, spravovali její korespondenci a hospodařili v kuchyni. Její tělo říkalo, že to byla obyčejná světská žena. Láska k abstraktním vědeckým pozorováním, náboženským tajemstvím dřívějška, Alexandrijské telurgii, archaickým filosofiím, její znalost hieroglyfů, sanskrtu, hebrejštině, řečtině, latině – to se jí nemohlo zdát jen ve snu. To se nemohla učit jen ve snu! Toto také dokazuje dopis, který napsala své tetě N.Fadějevové.

U nás ve sdružení jsou velmi učení členové, stále se mne ptají a zjišťují, že mnohem lépe znám východní jazyky a vědu … jak se jen mohlo stát, že jsem do svých zralých let, jak jistě víš, byla úplný nevzdělanec – a najednou jsem se stala fenoménem učenosti! Vždyť to je mystérium!… Já jsem psychologická záhada, rébus a enigma pro příští pokolení – sfinga!… Zapřemýšlej jen, vždyť já, která jsem se v životě ničemu nenaučila, já která neměla ponětí o fyzice, chemii či zoologii – nyní píši o všem tom disertace. Diskutuji s vědci a vycházím jako vítěz… Nechápu, jak se to stalo…Nacházím chyby
ve statích vědců, v lekcích Tindala Herberta Spencera. Scházejí se u mne od rána do večera profesoři, doktoři věd, teologové. Přicházejí spory a ukazuje se, že mám pravdu… odkud to všechno je? Cožpak mne vyměnili ?

HPB se stala nástrojem, translátorem Božského Impulsu nebo impulsu Velkých Učitelů, Vysokých Duchů , kteří plní paralelně s Poslem ještě větší úkoly.


Z dopisu učitele Olkotty.

„My nejsme přizváni námi a věrností k Pravdě. Dejte lidem pochopit, že u nás není více milovaných nebo méně milovaných žáků, a že nejen člověk osobně nás přitahuje, ale jeho dobré skutky a humánnost. Proto přicházíme na pomoc tomu lepšímu co my máme – Poslům. A mezi nimi je v posledních třiceti létech nejznámější na světě HPB (my ji ale nazýváme jinak). Jen těžko najdeme někoho lepšího, než byla ona. A to musí pochopit i theosofové. Ona byla vždy věrná naší práci, musela mnoho trpět a nikdy, ani já ani moji Bratři na ni nezapomeneme. Já jsem nevynechal ani jednu z vašich myšlenek o „Tajné doktríně“. Ujišťuji vás, že to, co vzbudilo pozornost ve vědeckých či jiných vydáních, bylo předloženo námi. Všechny chyby a lživá pochopení jí udělané a objasněné, byly opraveny buď mnou nebo na můj příkaz. Tato kniha je cennější jak předcházející, v ní je vysvětlena podstata OKULTNÍ PRAVDY. Ještě dlouhé roky bude tato kniha zdrojem vědění a informací pro budoucí žáky….“

H.Olkott popisuje první setkání s H.P.B.



„Nejprve moje oči přitáhla krásná garibaldovská chlamida, kterou nosila místo blůzy. Vždy ostře kontrastovala s temnotou všeho, co ji obklopovalo. Vlasy měla rezavé, měkké, prostě hedvábí a kroutící se jak jehněčí srst. Tyto dvě věci přitáhly moje vědomí dříve, jak její tvář s kalmickými črtami, vyzařující sílu, velikost a kulturu jako kontrast s obyčejnými tvářemi okolních lidí. Sedl jsem si naproti ní, abych mohl studovat charakter.

Postarší žena asi tak 40-50-90. letá. Stařena, její kalmicko – budijsko – tatarská tvář nebyla přitažlivá ani v mládí. Přede mnou seděla žena, jejíž nehezká tvář, medvědí vzhled a mužský oblek, jak se zdálo, byly předurčeny pro to, aby přiváděly do úžasu ty elegantní stáhnuté ženským korzetem. HPB si vzala cigaretu a já jsem se na ni obrátil se slovy: „Dovolte paní“ a zapálil jsem jí cigaretu. Tak se z ohně cigarety zrodilo naše přátelství, které se převrátilo v oheň, který neuhasl ani jeden den…“

„Nedostatky“ osobnosti HPB mnohokrát posuzoval skandální tisk, obviňujíc ji z toho, že mnoho kouří, že se rouhá jako poslední kočí. Ano, ona vždy protestovala proti licoměrnosti, protože věděla díky svému daru jasnozření, s jakou lstivostí a nenávistí tito licoměrníci o ní za jejími záda klevetí. Ale blízko svých přátel byla věčně mladá, byla to čistá jiskrná duše Mudrce-dítěte.

V září 1877 opublikovala svoji první filosofickou práci „Odhalení Isidy“, kde poprvé ukázala , že v přírodě existují tajné zákony „nepochopitelné vědcům se slepou duší“. Opovrhla myšlenkami Darwina a Hexliho o tom, že všechno vzešlo z protoplazmy. NE! Různorodost a Božskost Přírody a Kosmu – to je základ ze kterého všechno vzniklo. HPB dokázala, že Vesmír vzniká z ABSOLUTNA, Vrchní Moudrosti ze dvou počátků, a to mužského a ženského. Isida a Panna Marie – jsou různé časové obrazy VĚČNÉ ŽENSKOSTI.

V roce 1878 dostala HPB americké občanství a v roce 1879 v únoru společně s Olkottem znovu přijela do Bombaye. Žili zde 5 roků a HPB zde začala pracovat na „Tajné doktríně“ a na knize „Z jeskyní roklin Hindustánu“.

V tu samou dobu se objevily znamenité „Dopisy Mahátmů k Sinnetovi“. Tyto dopisy byly vydány ve znamenité knize „Číše východu“. V ni jsou poprvé dána témata vzájemného vztahu kosmické a zemské energie, pozemského (fyzického) a astrálního těla, viditelného a neviditelného světa, objasňovala zákon karmy, reinkarnace, procházení duše skrze sedm cyklů, jejichž cílem je duchovní evoluce každé lidské individuality. Později tyto telepatické kontakty s Mahátmou vzali na sebe Rerichovi.

V roce 1884 se HPB i Olkott vrátili do Evropy. Olkott byl silný magnetizér a léčitel, často viděl Učitele El Moriu v astrálním těle. V témže roce – a vrazi Theosofické společnosti nespali – v Indii vzešlo spiknutí proti HPB a proti Olkottovi. Pomluvy, podvržené dopisy, jakoby zfalšované dopisy Radž Jogínů. A to všechno udělali lidé, které nechala ve svém domě a které zachránila od smrti hladem. V tisku Indickém i Americkém proběhlo mnoho opovržení. HPB se trochu se trošku pozdravila a v listopadu téhož roku byla již opět v Indii.

Tam se s ní setkali studenti vyšších učilišť. Indové jí děkovali za to, že Theosofická společnost změkčila kastovní předsudky a donutila Angličany se blíže seznámit s filosofií Hinduismu a Buddhismu. Když HPB vešla do svého indického kabinetu a uviděla postavení pomlouvačů, znovu onemocněla. Tři týdny bojovala se smrtí.

Nenadále se uzdravila, ale chodit nemohla. A tak ji i s křeslem dali na vlak a převezli ji do Evropy v těžkém duchovním i fyzickém stavu. Ale i zde ji našly a zasypaly dopisy. Poselství sedmdesáti Indických vědců otiskly všechny theosofické časopisy světa: „Byli jsme nepředstavitelně udiveni, když jsme přečetli zprávu Londýnského Psychiatrického sdružení o theosofii. Můžeme poznamenat, že existence MAHÁTMů není žádným způsobem nikým vymyšlena ! Naši prapradědové, kteří žili daleko dříve, než se madam Blavatská narodila, měli plnou víru v jejich psychické síly neboť je znali
a stýkali se s nimi.

I v současnosti je v Indii mnoho lidí, kteří nemají nic společného s Theosofickým Společenstvím ale jsou s jedním či druhým Mahátmou ve stálém kontaktu. My máme mnohé prostředky pro důkazy existence a činnosti těchto VYŠŠÍCH EXISTENCÍ.

V říjnu 1884 psala HPB Olkottovi, „že stále více pracuje na „Tajné Doktríně“, že všechno vidí nesrovnatelně zřetelněji. Jasněji než v New Yorku. Přede mnou, píše – jsou mapy, panorama, scény, předpotopní dramata. Ještě nikdy jsem lépe neslyšela a neviděla.“

Tajná doktrína – to je dílo o původu Vesmírů, planet, lidských ras, mýtů o Atlantidě a Lemurii a jejich roli v naší civilizaci. Čtyři díly této znamenité antropogenese dnes otřásají představivostí čtenáře rozmachem (délkou) citovaných vědců dřívějška a stává se jasným, že prostému smrtelníkovi bez pomoci Učitelů by nebylo možné tuto práci napsat.




Autor článku - Will Landa
Publikoval - Axis
Zdroj článku - MATRIX-2001
Článok je v sekcií - Mystériá, Mágia a Mystika / Nezaradené
Pre komentovanie článkov musíte byť prihlásený