Zakázaní objevitelé

Bylo, nebylo .... Tak začínají pohádky pro děti. Školní výuka tohoto výrazu nepoužívá, tam je direktivně nařízeno co je, nebo není pravda. A přitom to může být nevím jaká pohádka.

Objektivně nutno přiznat, že mnohé školní pravdy jsou vymyšlené perfektně. Však za to jejich tvůrci dostávají víc jak slušně zaplaceno a mnohým se dostalo vysokých hodností a ocenění. Nelze se potom divit,že připustit omyl i přes dnes už naprosto jasně prokázané odlišnosti, ba důkazy toho, že výuka obsahuje vyložené nepravdy a výmysly, je pro tyto před i za jménem ″opuncované″ vědátory vyloženě nepřijatelné. Jsou to jen lidé, stejně jako všichni ostatní hamižní, poměřující vše jen výší bankovního konta. K tomu pak přistupuje fakt, že čím víc značek kolem jména mají, tím větší právo na absolutní pravdu si osobují. Nejsou však výjimky, že mnozí toho mají v hlavě méně, než mnohý sečtelý bezdomovec pod mostem. Bez urážky. Své také hraje neschopnost člověka naslouchat jeden druhému a i když si o názoru toho druhého mohu myslet cokoliv, měl by mít stejnou váhu jako názor toho opuncovaného. Obvzláště když okolnosti, nebo nálezy či objevy, hovoří ve prospěch názoru toho druhého. To však ve struktuře této údajně moderní společnosti není možné.
Je tedy možné i to, že za ″objevitele″ Ameriky je nadále prezentován Kolumbus. Možná v tom hraje určitou roli ješitnost Evropana, být za každou cenu první. Dále pak politika, zvláště ta procírkevní. Vždyť španělští katoličtí misionáři přinesli do Ameriky tu jedině správnou kulturu a víru! Je ale možné být na tyto misie hrdý? Cortezovi vojáci se s požehnáním kněží neštítili v honbě za zlatem vyvražďovat celé indiánské kmeny, které se odmítaly podrobit katolizaci. Lépe řečeno odmítaly vydat dobrovolně zlaté poklady svých předků. Ti údajně primitivní Indiáni si totiž rychle uvědomili, že v osobách Španělů se k nim nevracejí toužebně očekávaní bohové, kteří jim podle bájí přinesli vědění a slíbili, že se vrátí.
V jednom populárně naučném časopise jsem četl příspěvek známého polského badatele přes indiánské kultury Kuczyňského. Ve venezuelské džungli narazil na velkou osadu Indiánů kmene Pemón. V osadě se nacházela misie řádu františkánů, která v osadě ″obstarávala″ školní a náboženskou výuku. Kuczyňského ani tak nešokoval fakt, že místní indiánské děti byly ve více než 40 stupňovém horku navlečené do tmavomodrých uniforem, jako obsah výuky. Misionáři je učili, jak je pro španělské království důležité, že Kolumbus jako první objevil Ameriku.
Množící se důkazy přitom jasně hovoří o tom, že byl poslední z dlouhé řady. Ačkoliv mi není dost dobře jasné proč, dlouho se tajil fakt, že sedumdesát roků před Kolumbem obeplouvali svět Číňané. V březnu 1421 se s flotilou 107 lodí vydal na cestu kolem světa císařský admirál Čeng-che a plavba trvala dva roky. Artefakty, poukazující na čínskou přítomnost byly nalezeny jak na americkém, tak na australském kontinentu. Nikde se ale nehovoří o tom, jestli se někdo pokoušel zjistit stáří těchto artefaktů. Přispělo by to k objasnění historie. Alespoň přibližné určení stáří by napovědělo, jde li o artefakty zanechané námořníky zmíněné plavby, nebo jde o artefakty staršího data. Čeng-che určitě, dnes totéž můžeme tvrdit o Kolumbovi, se nevydal na tak dalekou plavbu ″naslepo″. Jestliže čínský císař dal své ″požehnání″ a svolení k určitě nákladné a na svou dobu také dost riskantní plavbě, pak moc dobře věděl co dělá. Kolumbus si ″vyškemral″ tři lodě, Čeng-che dostal hned celou velkou flotilu.
Na severoamerickém kontinentu jsou nacházeny kosterní pozůstatky, které nelze v žádném případě přičíst domorodým indiánům. Jsou to kostry bělochů, tak alespoň zní srovnávací rezultát. A pěkně staré kostry! I když se odhady stáří liší, průměr, sestavený z odhadů říká, že stáří koster by se mělo pohybovat kolem 40 000 roků. Na mnohých kostrách je patrné, že jejich nositelé nezemřeli přirozenou smrtí. Ti lidé byli zabiti, což dokazují nálezy kovových hrotů zaseklých do obratlů na hrudi. Z různých míst nálezů a potažmo uložení koster lze usoudit, že ti lidé nebyli ani pohřbeni. Jenže kovové hroty před tolika lety? To je přece nemožné! Nemyslitelné! Ty hroty jsou ale skutečností. Jedině že by šlo o akademický kanadský žertík a hroty tam vědátorům naschvál někdo mnohem později přidal. Ačkoliv ... Jak by mohl ten vtipálek vědět, že zrovna v tom, nebo onom místě, najde divně uloženou kostru? Koncem 17. století se vydala německá výprava na Novou Guineu. Důvodem byly zřejmě kolující pověsti, že v tamních skalách se nacházejí neobyčejné kresby a nápisy. Opravdu tam nalezli řadu jeskyní, jejichž stěny byly popsány a pokresleny. Textům se začal věnovat anglický lingvista Fell a přečetl je. Byly psány libyjským dialektem, což byl jazyk, který určitou dobu používali staří Egypťané. A možno říci prastaří Egypťané. Pokud Fell přečetl texty správně, jeden z nápisů říká, že texty zapsal Maui, navigátor a astronom eskadry šesti lybijských lodí, sloužících v egyptském námořnictvu pod velením admirála Rata.
Stáří zápisů ve skalních jeskyních, které Němci nazvali ″Jeskyněmi navigátorů″, se dá na první pohled snadno odvodit. Maui totiž v jedné pasáži textu popisuje mimořádný nebeský úkaz. V jednom dni byla k vidění kometa současně s prstencovým zatměním Slunce. V jiných záznamech je tento jev popsán také, mělo se to stát 19. prosince roku 232 před Kristem. Další text usvědčuje ze lži vědátory kteří tvrdí, že staří Egypťané nemohli mít povědomost o kulatosti Země. Maui se zmiňuje o jakémsi Erastotenovi, který měl být ″šéfem″ alexandrijské knihovny. Ten pán tvrdil, že Země je koule s obvodem 250 000 stádií, což je v přepočtu asi 44 800 kilometrů. Mohl si ten údaj Erastotenes, a potažmo Maui, nějak ″vycucat z prstu″?
Velmi zajímavé jsou i kresby. Že jsou tam vyobrazeny hvězdné mapy s různými hvězdnými kostelacemi asi nepřekvapí. Maui, nebo kdo mu s vytvářením kreseb a textů pomáhal, věrohodně zakreslili schémata různých astronomických přístrojů, slunečních hodin a dalších pomůcek. Jsou tam i jiné kresby, jejichž interpretace už není tak jednoduchá. A tak v souladu s panujícím názorem, že čemu nerozumím je kult, zařadili i tyto kresby mezi náboženská vyobrazení. Ačkoliv to se znalostmi Mauiho nejde dohromady. Dobu, kdy Lybijci byli na Nové Guineji, lze tedy určit plus mínus na přelom letopočtu.
Proč hovoříme o Lybijcích na Guineji v souvislosti s objevováním Ameriky? Další stopy této výpravy se totiž našly na druhé straně Tichého oceánu, na stěně jeskyně nedaleko Santiaga de Chile. Opět je tam lybijský dialekt, opět to zapsal Maui. A text ......... toto pobřeží, které se táhne 4000 mil, navigátor zabírá pro egyptského krále, královnu a jejich syna ... Patrně další stopa, ačkoliv je založená na spekulacích o shodě jmen, se objevuje v Polynézii. Vždyť legendární vůdcové Polynézanů byli ... Rata a Maui. Znamenalo by to, že Lybijci se nevrátili do Egypta. Nebo vrátili a opět odpluli. Spíše nevrátili, protože nikde v záznamech nestojí, že by nějaký faraon považoval pobřeží Chile za své území. Ačkoliv kdoví ...
V histori je strašná spousta ″bílých″ míst a nikdo nemá právo tvrdit, že ví. Že ta jeho pravda je tou nejsprávnější pravdou. A to ani za fantastického předpokladu, že by mohlo dojít ke smysluplné spolupráci vědátorů různých oborů. Mohu se pouze na základě spousty různých indicií domnívat, ale tvrdit ... Zdá se být jasné pouze jedno. Civilizace vznikají a zanikají. Kolik jich bylo před námi? Nikdo neví. Nachází se artefakty, se kterými si nikdo neví rady. Odněkud se ale vzaly, někdo je vytvořil, nebo vyrobil. Považuji za ostudné, když vědátor,který si s něčím neví rady, se snaží svou neznalost ukrývat tím, že se nález označí prostě jako kultovní, nebo náboženský předmět. Tam se toho vejde! Už úplně sprosté je, že spousta nevysvětlitelného a nepohodlného prostě zmizí. A tak tedy je možné, že Kolumbus objevil Ameriku, nebo pyramidy stavěli primitivní feláhové pro potěchu faraona. Je to tak pohodlnější a méně náročné na mozek. -jš-



Článok je v sekcií - Konšpirácie, NWO / Konšpirácie