Poselství božské pyramidy 6

Už v minulém pokračování tohoto seriálu o tajemstvích Velké pyramidy jsem se zmínil o dr. Hurtakovi. Tento vědec byl, nebo dosud je jedním z vyvolených, které egyptská vláda vpustila do podzemí. Hurtak při předvádění filmu o výzkumech podzemí pod gízkou plošinou prohlásil mnohé. Řekl mezi jiným, že gízký nález lze přirovnat k nečekanému, ale o to překvapivějšímu a šokujícímu, kontaktu s nepochopitelně vyspělou mimozemskou kulturou. Tato slova můžeme brát s určitou rezervou. Proč překvapivému? Že se nějaká civilizace vydala úplně jinou cestou než ta naše? Je naprosto pochopitelné, že pro člověka dnešního ražení setkání s čímkoliv neznámým musí být senzační, šokující. Navíc je celá tato společnost masivně ″krmena″ nesmysly o vyjímečnosti nynější populace. Nejen vědátoři, tím jsou myšleny převážně ty ″rozhodující páky″, spolu s vládami, buď nejsou schopni akceptovat skutečnost, že před touto civilizací mohly být jiné, na podstatně rozdílné úrovni, záměrně se vyhýbám označení na daleko vyšší úrovni, nebo, stejně jako dříve církevníci, si z toho udělali soukromý byznys.

I přes veškeré výkřiky nevole je jen dobře, že egyptská vláda ″zarazila″ přístup do podzemí kdekomu. Už i to svědčí o vyjímečnosti nálezů. Číňané uzavřeli oblast kolem jejich pyramid tím, že ji vyhlásili za strategicky významné místo a pyramidy na padesát let zakonzervovali. Jako důvod uvedli, že dnešní věda není schopna nálezy nejen pochopit, natož pak smysluplně využít.

Egypťané už poušť dost dobře za strategicky významné místo vyhlásit nemohou. Jedině že by tam nechali Američany rozmístit rakety. A to zaplať pán bůh nehrozí. I přes nemalé náklady tedy stavějí masivní zeď a není daleko doba, kdy vstup, pokud bude vyjímečně povolen, bude možný jen opravdu vyvoleným a povolaným. Dobře tak, vždyť různých darebáků je i mezi vědátory jak naseto. I vědátoři jsou jen obyčejní lidé.

Podle Hurtaka je v podzemí záznamů a artefaktů spousta a jejich studium si vyžádá dost času. Už dosavadní první ″nahlédnutí″ dokumentují naprosto zřejmě jediné. Veškeré dnešní pozemské jazyky, kultury a náboženství, vycházejí z jediného společného zdroje. Tento zdroj by se dal označit jako ″mateřská civilizace″. To ale asi nebude nic nového, tato civilizace rozhodně bude něčím potomkem. Jinými slovy tato civilizace nevznikla na základě nějakého božího slova. Nevznikla ani evolucí. Byla vytvořena. Že pro to nejsou důkazy? Jsou, byť někdy nepřímé. Chybí jen vůle je akceptovat. Ať už jde o vůli církevní, nebo politickou. Tyto vůle jsou rozhodující pro to, jaký postoj pak vědátor zaujme. A v neposlední řadě také okolnost ″co za to″.

Budeme li alespoň trochu brát na zřetel Cayceho ″snová″ proroctví, a po nálezu města bohů v Gíze bychom měli, pak mimo tohoto nalezeného depozitáře by měly existovat ještě dva další. Jeden z nich by měl být nedostupný až do doby, než bude nalezena, nebo se vynoří z moře bájná Atlantida. Ten další depozitář by měl být ukryt na území Yucatanu v Mexiku. Cayce hovořil o tom, že ukryté záznamy jsou sepsány částečně rannými egyptskými hieroglify a částečně atlantským písmem. Hurtak to víceméně potvrdil. Nehovoří sice o písmu kterým jsou záznamy napsány, ale prohlásil, že ″se dají přečíst″. Ovšem přečíst něco a pochopit o čem je řeč, jsou dva naprosto rozdílné pojmy.

Už po prvním ″ohledání″ podzemních prostor bylo zřejmé, že dnešní badatelé nejsou první, kdo do podzemí vkročil. Na několika místech je patrné, že někdo tam vstoupil už někdy dříve a vchody za sebou pečlivě zasypal. O tom kdo tam tajně vstoupil a proč vchod tak pečlivě ukryl, můžeme jen spekulovat. Lze usoudit pouze jediné. Musel to být někdo, kdo moc dobře věděl kam leze. A hlavně co tam asi může najít. Pak báchorka o místu posledního spočinutí faraona Cheopse, který měl být pohřben v podzemí na ostrůvku uprostřed jezírka, mohla být určitým varováním před pokusy o vstup do podzemí. Za narušení faraonova posmrtného klidu čekal provinilce přísný trest. Jedno takové místo badatelé našli. Objevili komoru z větší části zaplněnou vodou a bahnem. Vodu odsáli a bahno museli vynášet v kbelících. Když se dostali až na dno, uprostřed komory našli kruhový objekt, který při troše fantazie mohl být umělým jezírkem. Chyběl jen ostrůvek, na němž měl stát vznosný faraonův sarkofág. Pokud měl být vznosný,pak by byl nejméně granitový. Jenže kde nic, tu nic. Ostrůvek mohli klidně vynést v kýblech s bahnem, se sarkofágem by to už tak lehké nebylo. Nějaké kosti se tam ale přece jen našly. Byly jakoby pohozené na podlaze a kolem nich ležely střepy nějaké keramiky. Víc se o tom buď neví, nebo nemluví. Ta povídačka o hrobce faraona, navíc určitě správně ″okořeněná″ hrozbami trestů, asi moc účinná nebyla. Ty kosti mohou být pozůstatky zloděje, kterému se podařilo dostat až do komory a tam mohl narazit na nastraženou past. Jinými slovy došel kam neměl a zasypalo jej to. Zdá se, že obdobná zabezpečovací technika proti násilnému vstupu je použita i ve Velké pyramidě.

V písemných záznamech má být mnoho zajímavého, prý až šokujícího. Pokud na tomto tvrzení opravdu něco je, pak se pravdu o obsahu textů hodně dlouho nedozvíme. Možná je to dobře. Šokovat může i to málo, co už proniklo ven. Celosvětová potopa ukončila minulý životní cyklus. To by měl být podle záznámů nesporný fakt navzdory tomu, že vědátoři se dodnes přou zda byla, nebo nebyla. Po opadení vod měl začít současný životní cyklus. Podle záznamů na jeho počátku stálo egyptské bájné období Zep Tepi. Objevili se bohové, kteří přeživší lidi učili základům civilizace. Potopu tedy nějací lidé museli přežít. Otázkou také je, za jak dlouho po opadení vod se bohové objevili. Jen velmi ztěží si lze představit jací mohli být lidé, kteří potopu přežili. Nebo spíše jejich potomci.

Hovoříme o cyklech. Jsou to zřejmě určité časové úseky určené pro život jedné civilizace. Je pouze věcí civilizace, jak s tímto časovým obdobím naloží. Každopádně je jí dána šance nějak se rozvinout. Cyklus předchozí civilizace byl násilně ukončen potopou. Proč? Co toho bylo příčinou? Opět spekulace, vždyť důvodů mohlo být hned několik. Pomiňme přitom bláboly vědátorů o tom, že předchozí civilizace absolutně nemohly dosáhnout úrovně této civilizace. Klidně mohly a jak se ze záznamů zdá, tak nás i předčili. Hurtak řekl, že šli jinou cestou. Jakou? Technologicky možná, ale lidsky? Jestliže my sami jsme takoví, jací jsme, tedy se sklony k násilnictví, zlodějně, sebedestrukci, museli být alespoň v zásadě stejní. Vždyť jsme patrně potomky těch, co přežili potopu!

Nebude proto vůbec od věci zamyslet se kdo a jakým způsobem mohl dostat šanci přežít. Jestli šlo o náhodu, nebo nějaký výběr. V záznamech to má být popsáno, ale zatím bohužel se o tom nikdo nezmínil. Asi mají proč, nebo to ještě není řádně prostudováno. A protože Hurtak označil řadu údajů za šokující, pak .... Spekulovat se o tom ale dá.

Je možné tvrdit, že Utnapištim, nebo chcete li biblický Noe, nebyli žádná ″ořezávátka″, tedy primitivové na slovo poslušní pánaboha. Pohádka o arše naplněné všemi druhy flory a fauny se dobře poslouchá, ale už hůře provádí. A to ani v případě, že by šlo o zázrak. Ale ty kresbičky, kde jedním okénkem archy vyhlíží Noe, přes rameno mu vykukuje žirafa a ve vedlejším okénku pak lev,jsou opravdu rozkošné. Tak to ale ani v nejmenším nemohlo být, snad mimo jakési archy. Předpokládejme, že vybrané hrstky lidí a zvěře na odlehlých místech potopu přežily. Vody opadaly jen zvolna a klidně to mohlo trvat i jednu, až dvě generace. Za tu dobu se z původně civilizovaných lidí zákonitě museli stát divoši. Možná jeskynní lidé, živící se plody a kořínky. Jaké jiné možnosti mohli mít? A Noe? Předpotopní bohové tento stav patrně předvídali, asi to pro ně nebylo žádné novum. Noe pak musel být jedním ze zasvěcenců, pro které život nebyl tajemstvím. A určitě nebyl sám, kdo se snažil zachránit co se dalo. Archa pak mohla být depozitářem, laboratoří, vědeckým pracovištěm, určeným k záchraně vzorků života. Předpokládá to ovšem znalost genetických kódů a schopnost jejich aplikace.

Tak se klidně mohla v bájném období Zep Tepi ″odněkud″ vynořit skupinka bohů,která zasvěcovala přeživší tvory do základů civilizace. Lépe řečeno ″šlechtila″ je do stavu, kdy byli schopni pochopit to, co se je bohové snažili naučit. Nevím. Pokoušel jsem se vžít do role jeskynního primitiva a srovnávat to s vědátorským samovolným evolučním vývojem. Je to patrně krávovina na entou. Je známo, že mozek se ″programuje″ vjemy a zkušenostmi. To znamená, že aby mohlo dojít k jakékoliv změně přemýšlení, v jakémkoliv směru, musí k tomu být dostatečně silný impulz. Oko něco nového vidí, ucho slyší, mozek zaznamená a hajdy to vyzkoušet. Jenže .... Mohl mít jeskynní člověk při značných starostech o přežití rodiny ještě čas na pokusy? A pokud by i nakrásně fungovala nějaká kmenová pospolitost a dělba práce, pak křesáním kamenů o sebe asi nikdo nevymyslel kamennou sekyru. Ačkoliv .... Dědictví otců v genech se nezapře. A k tomu bohové ....
-jš



Časť v seriáli - Božské poselství Velké pyramidy
Článok je v sekcií - Egypt / Nezaradené