Trpasličí rasa lidí

Vědcům se podařil nález nového vyhynulého lidského druhu. Překvapivý nález pochází z vápencové jeskyně Liang Bua na ostrově Flores. Je to kostra dospělé ženy, měřící méně než 1 metr a mající hlavu o velikosti grapefruitu.

Podle detailních studií se jedná o trpasličí verzi Homo erectus, který se v jižní Asii objevil asi před 1,7 milióny let. Nový druh, nazvaný Homo floresiensis, však pravděpodobně vyhynul až před 11 tisíci lety. Vedle relativně celé kostry byly v jeskyni nalezeny ještě pozůstatky dalších 13 podobně trpasličích lidí, včetně řady důkazů jejich činnosti včetně lovu.

Tyto nálezy poněkud otřásly teorií, podle které moderní lidé vytlačily své méně vyvinuté předky již někdy před 160.000 lety a v posledních desítkách tisíc let zůstali jedinými lidskými obyvateli Země. Podle všeho se obě linie překrývaly dobrých 25 tisíc let. Trpasličí druh žil na ostrově nejméně 95 tisíc let.

Vědci se domnívají, že tento lidský druh pochází z linie Homo erectus, možná přímo z Homo australopithecus, a dostal se na ostrov Flores migrací z Javy. Nalezená kostra je stará asi 18 000 let, ostatní kostry potom necelých 11 tisíc let. Nový nález má velikost mozku na úrovni šimpanze, nicméně nálezy jasně dokázaly nejen schopnost chůze po dvou, ale i schopnost lovu a vaření potravy.

Srovnávací studie vyvrátily možnost, že by se jednalo o nějaký druh pygmejů, neboť ti mají lebku a mozek v jiných proporcích k tělu nežli nalezená kostra. Vyvrátit možnost nějaké choroby, jako je třeba trpasličí vzrůst způsobený hormony, je složitější, ale v případě těchto poruch se jedinci jen zcela vyjímečně dožívají dospělého věku, zatímco zde se jedná o kostru nejméně 30ti leté ženy, navíc se nenalezly žádné kosterní změny, které jsou pro podobné poruchy typické. Navíc na ostrově nebyly nalezeny žádné pozůstaky pravěkých lidí normálního vzrůstu.

Ostrov Flores je často považován za tropický ztracený svět, kde můžeme najít unikátní obrovité ještěry nebo naopak dnes vyhynulý druh trpasličích slonů. Případy, kdy osamělá lokalizace s minimální možností obživy a nedostatkem přirozených nepřátel vede k postupné miniaturizaci druhu, nejsou v přírodě neznámé, nicméně něco podobného nebylo nikdy pozorováno u lidského druhu.

Klasický příkladem evolučně rychlé miniaturizace slouží druh červeného jelena, který se po izolaci na ostrově Jersey zmenšil na 1/6 obvyklé velikosti za evolučně "pouhých" 6 tisíc let. Dalším příkladem jsou mamuti z ostrova Wrangel, u kterých došlo ke zmenšení váhy těla z 6 tun na 2 tuny za 5 tisíc let nebo jednometroví sloni z ostrovů Malta a Sicílie.

Prevzaté z Gnósis



Článok je v sekcií - Civilizácie / Nezaradené